a co jsem za tu dobu zažil. Nedávno jsem psal o důležitých životních lekcích, které mě naučil poslední rok. Nyní se podívám na zkušenosti a zážitky, které přinesla doba, během které píšu tento blog. Vrátím se také k počátku, motivaci pro psaní, mému cíli a plánům do budoucna.

Počátek

Je to již přes rok, co jsem žil uzavřen v bublině pasivity a neustále se zmenšující komfortní zóny. To se vše změnilo díky prožitým emocím a já chtěl po letech konečně svůj život změnit. Původní motivace byla sice pro jinou osobu, ale velice rychle jsem si uvědomil, že důvod ke změně je ve mně samotném. Pochopil jsem, že na motivaci nezáleží, ať už je sebehloupější nebo sebetemnější, pokud samotné akce a změny vyvolané motivací jsou pozitivní a mají dobrý efekt.

Začal jsem chozením mimo komfortní zónu, dělal jsem nové věci a změnil návyky. Také jsem začal poslouchat audioknihy a vzdělávat se, a v knize Show Your Work (Ukaž, co děláš) jsem se dočetl, že pokud jsem amatér, je dobré předávat své znalosti dál jiným amatérům, protože je to často efektivnější, než když je předává profesionál. Byl to jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl začít psát blog.

Pan chytrý

Počátky mého přechodu v Lukáše 2.0 měli pozitivní, ale i negativní následky. Pozitivní byla kreativita, která přišla se vzděláváním i změnou. Také vnitřní motivace a touha po poznání. Zároveň jsem se chtěl socializovat a více komunikovat s lidmi, což jsem dříve ignoroval, ale vzhledem k nově nabitým informacím jsem působil příliš jako všeználek. Chtěl jsem předávat informace a u každého jsem viděl chyby, které se dají snadno vyřešit nějakou radou.

To je samozřejmě pitomost z mnoha důvodů. Nikdo nechce slyšet „Máš problém a, b, c, a tohle je řešení“… Místo toho, abych pomohl lidem, jak jsem si myslel, jsem do nich pouze agresivně tlačil informace, o které nestáli. Tentokrát byla dobrá motivace, ale špatný výsledek. Toto období trvalo určitou dobu, ale naštěstí ne příliš dlouho. A jelikož jsem chtěl předávat znalosti a zkušenosti ale nechtěl to dělat nešťastným způsobem jako dosud, psaní blogu vypadalo jako skvělá volba.

Struktura

O psaní jsem nevěděl nic a ani jsem pořádně netušil, jakým způsobem budu články psát a co vše bude jejich obsahem. Věděl jsem, že důležitá je konzistence, a tak jsem si nastavil jako jasný cíl: budu zveřejňovat jeden článek týdne. Tento cíl jsem bez výjimek dodržel. Jsem typ člověka, který se raději připraví, než něco dělá, ale v případě blogu jsem prostě začal psát, abych se učil za běhu. Věděl jsem, že většina obsahu bude pěkná sračka, ale rozhodl jsem se v tomto ohledu nebýt perfekcionista. Když budu pravidelně psát, své dovednosti si samotnou praxí časem vylepším.

Mé první články se zaměřovali na selhání. V životě jsem selhal mnohokrát, jako každý, ale špatně jsem na selhání reagoval. Bral jsem to jako něco, co nesmím sdílet, jinak mě lidé budou soudit, a tak jsem s blízkými lidmi sdílel jen ty dobré věci. Abych šel mimo svou komfortní zónu a choval se odlišně, udělal jsem pravý opak svého chování z minulosti a svá největší selhání veřejně přiznal.

Ups

Začal jsem tím, jak jsem selhal v podnikání a zároveň padnul do temnoty závislosti hraním automatů v online kasinu. Jako další jsem sdílel příběh o tom, jak jsem si objednal marihuanu na internetu a jaké to mělo následky. Jedná se o historicky nejčtenější článek na mém blogu, protože na něj chodí čtenáři z vyhledávačů. O své minulosti, týkající se konzumace drog, jako je marihuana či alkohol, napíšu určitě v budoucnu.

Jako další jsem psal o svých romantických trampotách z minulosti, díky kterým jsem zanevřel na vztahy. Ty jsem začal opět řešit a psal jsem o tom, jak fungují online seznamky, jak jsem se vrátil na seznamku po strategické pauze nebo jak jsem šel na rande. Ač je hledání vztahu pro mě aktuálně na vedlejší koleji (o tom někdy v budoucnu), již v září se chystám na rychlé rande, a tak se můžete těšit na článek popisující zážitek, kdy během pětiminutových úseků poznám zhruba 15 nových žen.

Strava a životospráva

Většinu života jsem příliš neřešil, co konzumuji, což jsem popsal ve článku Jak jsem měl život u prdele a radostně kynul i dvou navazujících článcích. Nyní již přemýšlím nad tím, co jím a piji, a snažím se minimalizovat příjem chemických přísad, cukru a ultra zpracovaných potravin (sušenky, zmrzliny, …). Také některé dny v týdnu dělám přerušovaný půst a zkoušel jsem i delší třídenní půst, který je náročný hlavně psychologicky. Občas si něco uvařím nebo udělám kimchi, a určitě v budoucnu přinesu i nějaký nový recept ze své kuchyně.

Již přes rok pravidelně medituji. Nyní to dělám již bez jakékoliv aplikace, každý večer si před spaním na hodinkách nastavím deset minut, zavřu oči a soustředím se na dech. Snažím se pravidelně hýbat nebo cvičit. Sprchu zakončuji studenou vodou. Naučil jsem se, jak funguje stres a jak mít stres pod kontrolou a v blízké době vám přinesu informace o tom, jak funguje spánek a co dělat pro zlepšení jeho kvality. Také jsem jako následek svých nových návyků a životosprávy zhubnul, ale je důležité si uvědomit, že hubnutí by mělo být vedlejším efektem zdravého životního stylu, a ne cílem nějaké diety. Když bych se zaměřil jen na dietu, po zhubnutí bych se vrátil do starých kolejí a nabral kila zase zpět.

Pozor, jedu

Pravděpodobně největší výzva za poslední rok byla autoškola. Teorie byla v pohodě, ale již během první jízdy jsem si uvědomil, že praxe nebude legrace. To množství vstupních informací pro nového řidiče je opravdu velké a jak jsem jako neznalý jedinec považoval řízení za brnkačku, pro nováčky to brnkačka rozhodně není. O autoškole jsem napsal článků dost, a zakončil jsem to tipy a triky pro zvládnutí autoškoly i závěrečných zkoušek a získání řidičáku.

Jako nový řidič jsem byl zcela tragický v prvních jízdách a jezdil jsem jen s dalšími osobami. Občas mi to chcípne ještě teď a také se mi podařilo otřít zadní nárazník o betonovou zeď. Byla to chvíle, kdy jsem přemýšlel nad tím, zda přiznám mamce, že jsem ji poškodil auto, nebo budu dělat, že o ničem nevím. Zachoval jsem se zodpovědně, protože jsem již zodpovědný člověk. Vše jsem přiznal, a od té doby couvám i jezdím s mnohem větším respektem. Většina aspektů řízení mi už po tisících kilometrech přijde triviální, ale i tak se k tomu stavím stále s pokorou.

Nové zážitky

Za poslední rok jsem zažil spoustu nových věcí. Stěhoval jsem v Brně králíky a jel ve stoje v nákladovém prostoru dodávky, byl jsem na mnoha výletech a šel sám turistickou stezkou, učil jsem se bruslit na ledě a následně i na cyklostezkách. Začal jsem po letech chodit k zubaři i na dentální hygienu.

Prodával jsem cukrovinky na jarmarku, zúčastnil se plavecké soutěže, jel na kole, byl na pouti a centrifuze a letěl jsem vyhlídkový let. Nedávno jsem jel na elektrokolech nebo navštívil aqualand. Občas někam vyrazím i sám – byl jsem se podívat na rozhlednách, v jeskyni i na hradě. Stal jsem se pravidelným dárcem plazmy a nyní si také dávám pauzu od Facebooku a Messengeru.

Děti

Nedávno jsem byl na návštěvě u rodiny bratrance Ondry a jeho ženy Sáry. Trávili jsme čas na zahradě a já šel do domu na záchod. Za dveřmi na mě začal křičet jeho osmiletý syn Marek: „Strejdo, strejdo, pojď se podívat na experiment, dělám experiment“. „Hned tam budu Marku“, pronesl jsem. Po vykonání potřeby mi Marek otevřel dveře do koupelny, kde jsem si umyl ruce a vyzval mě, abych ho následoval po schodech nahoru. Šel jsem s ním tedy do horního patra, přičemž mě na schodech informoval „Tady mám všude vojáčky“.

Během cesty Marek sbíral náhodně rozprostřené figurky. Přešli jsme k němu do pokoje a tam mě poprosil: „Strejdo, tyhle vojáčky prosím do tašky“. Začal jsem tedy sbírat vojáčky z definovaného místa, zatímco on sbírat po zbytku pokoje. Po chvíli jsme měli armádu v tašce a já říkám „Tak co Marku, bude to stačit pro ten experiment?“. Marek se na mě podíval a s klidem pronesl: „Ne ne, tohle není experiment. Mamka říkala, že musím uklidit“.

Socializace

Vyprskl jsem smíchy a když už mě tak hezky zmanipuloval, pomohl jsem mu ještě snést dolů velkou loď. Technicky mi ale nikdy nelhal a experiment mi nakonec opravdu ukázal – venku měl šišku „naloženou“ ve sklenici s vodou. Toto je jeden z mnoha zážitků, který jsem si odnesl socializací s dětmi. Když se vidím se známými nebo chodím na návštěvy, nevěnuji se pouze dospělým, ale právě i dětem, abych si i s nimi vytvořil vztah.

Také jsem zjistil, že všechny zážitky mají mnohem větší váhu ve chvíli, kdy jsou sdílené s ostatními. Když se na něco těším, jedná se vždy o nějakou návštěvu známých, společná akce s přáteli nebo cokoliv v rámci společnosti. Mám kolem sebe skvělé přátelé, pozitivní a inspirativní lidi a žádné toxické vztahy, protože lidé, kterými se obklopujeme mají zásadní vliv na náš život.

Pan pisálek

Psaní článků každý týden je někdy zábava a někdy opruz. Ne vždy tomu dávám vše a někdy to dost flákám, a jindy to dělám s radostí a nadšením. Přesto se snažím o pravidelnost a články o svých nových zážitcích, selháních, minulosti a všem ostatním přináším každý týden, a neplánuji to měnit. K tomu občas přinesu i odborný článek z oblasti biologie, psychologie nebo osobního rozvoje. Průměrný článek mi se vším všudy zabere zhruba čtyři hodiny času.

Pokud by se podíval na všechny své články, který považuji jako svůj nejlepší? Určitě je to příběh z mého mládí Jak jsem propadnul počítačovým hrám, který možná není celý jen o hrách. Kdybych vám měl doporučit jeden článek ze svého blogu, byl by to tento. Také si vzpomínám, jak jsem kvůli tomuto článku obvolával známé se slovy “Potřebuji fotku dětských bačkůrek”. Vyhověla mi manželka již zmíněného bratrance Ondry, Sára, která dělá učitelku ve školce.

Co dál

Jak jsem zmínil, do budoucna určitě napíšu více o své minulosti a zaměřím se v této souvislosti především na drogy – alkohol a marihuanu. Přes půl roku již chodím na skupinovou terapii na závislost, protože jsem měl závislostí v životě dost. Zkušenosti ze skupiny psát nebudu, pravidla skupiny mi neumožňují zážitky sdílet a jsem v tomto ohledu diskrétní. Přesto mohu uvést, že je mi skupina nápomocná a chodím tam pravidelně a rád.

V blízké době budu psát o tom, jak funguje spánek, v čem je pro nás užitečný a co dělat, abych měli co nejlepší kvalitu a přínos. Také nasdílím své zkušenosti z toho, jak jsem vyřadil ze života Facebook a Messenger, jaké to má dopady a rovnou si v souvislosti s tím řekneme něco o tom, jak funguje dopamin a proč máme potřebu trávit tolik času na sociálních sítích. Je také možné, že časem začnu dělat i krátké recenze knih které čtu, protože čtu pravidelně.

Poděkování

Přemýšlel jsem nad tím, zda vytvořím pro svůj blog nějakou stránku či skupinu na Facebooku a začnu s nějakou propagací. Výsledek? Jelikož vám doporučuji spíše Facebook odinstalovat a přestat používat, byl bych pokrytec, kdybych ho využíval pro propagaci blogu. Kdybych FB nepotřeboval pro občasnou práci, zbavil bych se ho úplně. A tak asi zůstanu u své tradiční formy propagace, a jednou týdně zveřejním nový článek na svém profilu a tím to hasne.

Bylo by hezké, kdyby se blog dostal k více lidem a třeba jim pomohl, ale nechám to plynout zcela přirozenou cestou. Stále neplánuji na blogu jakkoliv vydělávat, a beru to spíše jako přínos pro mě samotného. Dává mi to do života další formu řádu a musím často psát, i když se mi vůbec nechce, čímž si soustředění i motivaci.

Pokud jste čtenáři tohoto blogu, pak vám moc děkuji! Snad vám nějaký článek či informace v životě pomohla, anebo jsem vás dokázal alespoň pobavit. Ať už čtete můj blog z důvodu inspirace nebo proto, abyste se mohli zasmát mým selháním a říct si, jaký jsem kokot, jsem rád, že k vám mé řádky doputovali. Jak jsem již psal, na motivaci nezáleží. Moc vám děkuji a těším se na vás i v následujících letech.