a vzdělávat se. V mládí jsem knihy i povinnou četbu ignoroval a v pozdější fázi života raději konzumoval zfilmované verze slavných příběhů. Odborné knihy mě nelákali, protože dobrovolné vzdělávání je náročná činnost. Vše se začalo otáčet až minulý rok. Pojďme se podívat, jak jsem si cestu ke knihám našel.

Co jste četli naposledy? Román, fantasy, sci-fi, detektivku, něco z historie, odbornou knihu nebo kuchařku? A pokud nečtete, proč ne? Otázka, na kterou bych v minulosti odpovídal s nataženým prostředníčkem, ale nyní už bych se za svou ignoraci tradiční formy předávání informací na papíru stydět nemusel.

 

Lavička

Mohlo mi být tak dvanáct let, když jsem seděl na lavičce zahrady domu v neznámém městě. Mamka trávila pár dní s tetou a já byl jako třetí kolo od vozu ponechán u nějakých známých a trávil dva, tři dny ve stanu, umístěném na jejich pozemku. Byla to ještě doba, kdy Star Trek běžel v televizi v prémiovém čase a já byl zdrcen z toho, že nemohu vidět aktuální díl.

V poslední epizodě se z kapitána Picarda stal borg, a hláška pokračování příště v úplném závěru bylo dostatečně frustrující. Bohužel, v době vysílání nadcházejícího dílu jsem v neznámém prostředí neměl přístup k televizi a musel jsem si čas zaplnit jiným způsobem. V tu dobu jsem vezl s sebou jednu knihu, půjčenou z městské knihovny v Brodě. Jednalo se o jednu z výprav letce a dobrodruha Bigglese, kterou jsem si zapůjčil díky veliké oblibě mého spolužáka z gymnázia.

 

Fantazie

V mládí jsem měl rád obrázkové knížky a pohádky, mou oblíbenou dětskou knihou byl Kvak a žbluňk jsou kamarádi. Na prvním stupni přišla povinná četba jako Kája Mařík a je možné, že jsem jich i pár přečetl, ale nadšený z obsahu jsem rozhodně nebyl. Mám takový pocit, že povinná četba mi možná trochu zkazila vztah k knihám.

To, co jsem četl opakovaně bylo fantasy ze světa Narnie s názvem Lev, čarodějnice a skříň. Tuto knihu jsem přečetl několikrát, ačkoliv druhý díl, Princ Kaspian, pro mě by i na několik pokusů nestravitelný a vždy jsem u něj na začátku skončil. Čím víc ale byli prominentní technologie, televize obsahovala zábavnější programy a začal jsem se setkávat s prvními počítači, čtení šlo stranou.

 

Tak se mějte, knihy

Když skončilo mé nechtěné stanování a vrátili jsme se s mamkou zpět do Brodu, měl jsem v plánu pokračovat s dalším Bigglesem, protože kniha mě opravdu bavila. V knihovně jsem si vypůjčil další díl a pustil se do čtení, ale to narušilo pohodlí komfortní zóny. Měl jsem zpět po ruce technologie a televize mi přišla zábavnější, také jsem chodil hodně ven a hrát si s kamarády.

Bohužel, můj vztah s knihami skončil a druhého Bigglese jsem nikdy nedočetl. Voňavé stránky papíru nahradila televize, potom počítač a následně všechny dostupné moderní technologie. Jediné listování bylo v barevných časopisech. Místo knih jsem adaptace konzumoval ve filmové či seriálové podobě, a jako výmluvu proto proč nečtu jsem si našel osvědčenou hlášku: “Nemůžu číst knihy, usínám u toho.”

 

Pan ego

Je to zhruba tři roky zpět, co jsem se rozhodl vyzkoušet čtení knihy při mém cestování autobusem do práce. Půjčil jsem si třetí díl Harryho Pottera v angličtině (první dva nebyly k dispozici) a během několika minut jsem byl na Harryho dobrodružství upnutý. Filmy jsem měl vždy rád, a musím přiznat, že kniha mě také neskutečně bavila.

Zároveň jsem mohl veřejně exhibovat svou znalost angličtiny tím, jak jsem před všemi mával obálkou s nápisem Harry Potter and the Prisoner of Azkaban. Přiznám, že číst knihy v angličtině není rozhodně jen cestou jak si cvičit jazyk a budovat si zásobu, ale zároveň je to i má grandiózní egoistická show o tom, jakej jsem borec a umím cizí jazyk. Jak jsem se ale za život přesvědčil, na motivaci nezáleží, ať už je sebehloupější, pokud vede k pozitivním výsledkům.

 

Mít všechno u prd*le

Když jsem se před rokem rozhodl pro životní změnu, mou počáteční strategií bylo vzdělávat se v oblasti osobního růstu. Začal jsem s videi na Youtube ale pomalu a jistě mi docházelo, že bude nutné začít číst odbornou literaturu, na kterou autoři videí často odkazují. Jelikož také zmiňovali získávání znalostí formou audioknih, rozhodl jsem se tuto možnost vyzkoušet.

Jako první jsem začal používat Audible od Amazonu, zaplatil si prémiové členství a započal svou cestou vzdělávání se dvěma audioknihami. První z nich byla Důmyslné umění, jak mít všechno u prdele, druhá Atomové návyky. Obě knihy jsem zhltnul během několika dní a jelikož prémiová knihovna Audible byla dost omezená a tituly drahé, přešel jsem na alternativní službu – Scribd.

 

Informace na cesty

Oproti Audible poskytuje Scribd za poplatek 9 dolarů měsíčně neomezený přístup ke své velké knihovně titulů, takže je to v podstatě Netflix pro audioknihy, ale i klasické textové knihy. Pokud zvládáte angličtinu a rádi se vzděláváte čtením na elektronickém zařízení nebo poslechem audioknih, potom tuto službu rozhodně doporučuji.

Pokud plánujete poslouchat mluvené slovo, ale i hudbu během cestování, doporučuji také sluchátka s aktivním potlačením okolního hluku, které jsou pro stálé cestovatele skvělou investicí. Díky potlačení okolního hluku nemusíte tolik zvyšovat hlasitost a šetříte svůj sluch. Díky sluchátkům jsem do sebe začal tlačit audioknihy ve vlaku i autobusu, během procházek a případně i během domácích prací.

 

Druhý mozek

Zabralo to několik titulů, než mi došlo, že můj způsob vzdělávání není příliš efektivní. Je sice super poslouchat audioknihy, jak se mi to hodí, ale nedělám si žádné poznámky. Informace z úvodních knih mě velice pomohli a dobře nasměrovali, ale nemám žádný výcuc, ke kterému bych se mohl v budoucnu vrátit.

Z toho důvodu jsem si založil excelovou tabulku, do které si píšu veškeré informace. Vedu si v ní například deníček, když každý den napíšu krátce nejdůležitější události daného dne. Píšu si tam plány a cíle, a třeba i budoucí nákupy. Zároveň tam mám rozdělené kategorie vzdělávání a do relevantních tabulek během konzumace informací z knih i jiných zdrojů zapisuji.

 

U knih usínám

Měsíce jsem poslouchal audioknihy a dělal si průběžně zápisky s tím, že některé audioknihy jedu bez zápisek a výtažky toho hlavního si poté najdu na Scribd. Před třemi měsíci jsem sháněl knihu Cues od Vannesy Van Edwards, která se zabývá řečí těla a neverbální komunikací. Jelikož jsem neměl audioknihu ani knihu na Scribd k dispozici, rozhodl jsem se objednat fyzickou knihu.

Během čtení jsem zjistil, že u knih rozhodně neusínám. Stačí, aby mě bavili. V minulosti bylo jednoduché tuto výmluvu používat, abych si snadno obhájil, že nejsem čtenář. V realitě mě ale čtení knihy, která je pro mě přínosná a zajímavá baví a naplňuje. Když jsem přelouskal Cues, začal jsem si objednávat další knihy, a v následujících měsících i letech bude rozšiřování knihovny pravděpodobně součástí mé investiční strategie.

 

Odborné knihy

Můžete se zeptat, k čemu je čtení odborných knih dobré. Existuje Youtube, dokumenty, podcasty, články a celkově máme internet. Když nějakou informaci chci, snadno si jí přeci najdu ne? Z mého hlediska bych řekl dva hlavní důvody, proč jsou knihy jako zdroj informací důležité. Zaprvé je to komplexnost. Podcasty ani Youtube videa nikdy nepůjdou do takové hloubky jako odborné knihy. Podcasty jsou často formou rozhovorů, scénář na videa se připravuje pár dní. Knihy ale autoři připravují a píšou klidně i roky, a jsou komplexním pohledem na určitý problém.

Druhým důvodem jsou stavební bloky informací, které jsou důležité pro naši kreativitu a originalitu. Kreativita není o objevování nových věcí, protože lidé už na všechno přišli. Kreativita je o vytváření spojení, nad kterými nikdo jiný třeba nepřemýšlel. Když si přečtu pár knih z osobního rozvoje, poté psychologie a poté z marketingu, budu mít v hlavě jedinečný mix informací a můj mozek mezi nimi dokáže vytvářet unikátní spojení, díky nimž budu mít originální pohled. Čím více stavebních bloků, tedy informací budu mít, tím lepší má kreativita a celkový přehled o daných tématech. S prázdným mozkem se moc parády dělat nedá, a ani Google to nespasí.

 

Co dál

Aktuálně využívám knihy především jako zdroj vzdělání, a plánuji to dělat neustále a pořád. Pokud se budu vzdělávat alespoň 5 hodin týdně, tedy hodinu čtení během pracovního dne, je to pro mě nejlepší dlouhodobá investice. Navíc si čtením a vzděláváním budu udržovat mozek ve formě a nebudu se dostávat do stavu úpadku, ve kterém jsem dříve ležel dlouhá léta.

V budoucnu se také pokusím více nahradit digitální zábavu, jako jsou filmy, seriály a hry příběhy ve formě knih. Nyní konzumuji pouze odbornou literaturu, ale určitě plánuji přechod do knih v oblasti fantasy, sci-fi atd. A třeba i jednou přečtu sérii Hru o trůny, na kterou se mi momentálně akorát tak práší.

A mimochodem, přehled knih a zdrojů, ze který čerpám informace, naleznete na tomto webu v sekci Zdroje informací.

 

Tip: Jak začít číst

Pokud jste někdo, kdo vůbec nečte, začněte. Důležité je nedávat si ambiciózní cíle, a místo toho si vybudovat stabilní návyk, který vás ke čtení povede. Položte si knihu na příhodné a viditelné místo a nastavte si, že každý den přečtete jednu stránku. Je jedno, zda to bude odborná literatura nebo román. Ve chvíli, kdy nahradíte 5 minut na sociálních sítích nebo u televize čtením knihy, vyhráli jste. Takže malé krůčky, ale vybudovat stabilní návyk.

A časem možná zjistíte jako já, jak důležité a přínosné čtení knih pro smysluplný život je.