Jako svobodný, bezdětný muž mám výhodu nezávislé volby toho, jak strávím Silvestra. Minulý rok jsem během pandemie nikde nebyl a půlnoc víceméně ignoroval, tento rok jsem vyrazil do Brna za svými dobrými přáteli Mirkem a Alenkou.

O Mirkovi a Alence jsem psal již v článku Jak jsem v Brně stěhoval králíky. Mají nově postavený domek ve vesničce poblíž Brna, a byli již poněkolikáté natolik vstřícní, že se rozhodli nahradit novoroční erotické hrátky přítomností křoví ve formě třetí osoby, tedy mě.

Moderní spoj

Je den před silvestrem a poprvé nasedám do vlaku RegioJet, protože nově spustil linku ve směru Praha – Brno – Bratislava. Dříve jezdil na trase Praha – Brno přes Havlíčkův Brod pouze rychlík českých drah, jehož první třída odpovídala vzhledem a kvalitou sezení průměrné hospodské nálevně pro prvoligové alkoholiky. Existence nového spoje RegioJet mi tedy udělala radost, a hned jsem vyzkoušel nejvyšší business třídu.

Vlak přijel na čas. Kupé bylo prázdné, sedačky moderní a pohodlné. Steward nejprve podá vodu, nabídne zdarma kávu či džus a případně čtení. Ceny jídel a nápojů na rozdíl od českých drah odpovídají běžným maloobchodním cenám, a tak nemusíte den předem smažit na cestu řízky, aby vás hladový žaludek nezruinoval. Oproti přístupu českých drah, kdy jsou cenovky dosti napálené, se jedná o příjemný rozdíl.

 

Vítejte v Brně

Po příjezdu do Brna jsem byl přivítán Mirkem, který tentokrát neměl žádné zpoždění a již čekal připraven na nádraží. Zajeli jsme k nim domů, kde byla téměř připravena již překvapivě probuzená Alenka. Plánem dne byl nákup zásob a tvorba jednohubek. Posnídal jsem v kebab občerstvení, který mi doporučila Alenka, a vzhůru do Alberta v Brně Šlapanicích – místo, kde je největší koncentrace důchodců na metr čtvereční v České republice.

Po bohatém spektru nakoupených surovin jsme zjistili, co nám chybí, a proběhli jsme Albert ještě jednou – bez kari koření a neslazených minerálek se prostě neobejdeme. Několik hodin jsme následně strávili tvorbou jednohubek, čemuž se Mirek fungující na keto režimu s úsměvem vyhnul. On to jíst nebude, tak co by se snažil. Naše kulinářská tvorba nebyla bez nehod, ale zároveň ani nuda.

Soulož

Po jídle jsme byli navštívit Alenčinu “králičí farmu”, která se nachází pár metrů nad jejich domkem. Farma opět lehce expandovala od doby, kdy jsme stěhovali králíky, a nebylo nouze i o mláďátka roztomilých zakrslých králíčků. Byl jsem poprvé svědkem králičí soulože, která byla velice rychlá a antiklimatická – nějak tak si představuji můj budoucí sex po letech.

Odpoledne jsme vyrazili na výlet, a přidali se k nám i rodiče Alenky – Radka a Roman. Jedná se o milé lidi, kteří i přes svůj věk (50+) tráví čas a aktivity většinou spolu, a síle jejich vztahu by mohl závidět i průměrný dvacátník. Našlapali jsme pár kilometrů a po dlouhé době jsem opět ochutnal McDonadl. Dva kusy Bic Maca mi připomněli, že opravdu není o co stát, a když už burgera, raději něco kvalitního. Večer jsem vyzkoušel infra saunu, ze které jsem byl chvíli lehce dezorientovaný, a zároveň příjemně unavený.

Vzhůru do Prahy

Silvestrovský plán započal jízdou do Prahy. Cestovali jsme autem po dálnici, řídil Mirek. Jelo nás pět, Mirek s Alenkou, a i její rodiče Roman a Radka. Jako host a osoba s dlouhým tělem jsem dostal právo sezení vepředu, které jsem sice využil, ale vždy jsem byl ochoten pro případnou výměnu.

Konverzace byla příjemná a nabrala hloubku ve chvíli, kdy Mirek chválil Alenku za to, že díky její schopnosti riskování, akce a tvrdohlavosti mají postavený dům. A to nejen oni, ale i její rodiče. V autě se navzájem začali chválit za vše dobré co pro sebe znamenají, ale já byl myšlenkově trochu mimo. Došlo mi, jak je smutné, že já nemám svou Alenku, díky které bych činil lepší životní rozhodnutí.

Rande

V prosinci jsem měl po letech rande. S paní jsem se seznámil online, na fotkách vypadala sympaticky a s informací, že má 4 děti jsem neměl problém, jelikož jsem chtěl zažít hlavně rande, potkání nové osoby a nepřepokládal jsem dlouhodobost či nějakou lásku. Paní měla v reálu o více kilogramů víc než na fotografiích, což považuji za neupřímné jednání, ale obávám se, že tak trochu standard.

Díky ní jsem si uvědomil, koho nechci. Nechci nikoho, kdo nemá uzavřenou minulost a je v soubojích se svými ex. Nechci nikoho, kdo má hromadu zátěže a není schopen pracovat sám na sobě. Potřebuji tedy osobu, která má svůj život alespoň v základu srovnaný, má práci a vášeň, a netáhne za sebou obří závaží minulosti. Rande jsou tedy skvělým nástrojem k poznávání nových osob, a nacházení inspirace v tom koho (ne)hledat.

Vítejte v Praze

Po příjezdu do Prahy jsme vyšli z Palladia a hurá do ulic. Po návštěvě hračkárny jsme v tempu ospalého slimáka pravidelně zastavovali u nazdobených výloh. Tato forma zabržděné, zastavující se turistiky pro mne byla dosti frustrující, ale snažil jsem se adaptovat situaci a neremcat.

Ulice Prahy byli plné osob, a tak jsem se místo výloh díval na davy procházejích krásných žen, což mi dalo další zjištění. Ač fyzická atraktivita není z dlouhodobého hlediska pro vztah příliš relevantní, najdu si někoho, kdo mě přitahuje. I když to může být povrchní požadavek, záleží na mne, jakou hodnotu si zde nastavím. Rodiče Alenky se s námi podívali i na místo, kde se seznámili, a pověděli nám něco o své minulosti. Bylo to příjemné a inspirativní.

Cukrová nálož

O pár dobrot, lattéček, kilometrů a hodin později jsme byli zpět na dálnici a blížili se k Brnu. Všechny tři osoby na zadní sedačce měli zalomené hlavy a zavřené oči, a tak byla moje zodpovědnost udržovat řidiče bdělého. Mirek je ale zkušený řidič, a je zvyklý na to, že mu spolujezdci usínají – má konverzační strategie tedy byla vítána, ale nebyla nutná.

Do Brna jsme dorazili večer a unaveni, ale natěšeni na zbytek dne. Začali jsme naši oslavu u rodičů Alenky, kde jsme hráli šipky a fotbálek. Součástí byla samozřejmě hromada jednohubek a sladkostí. Nepili jsme žádný alkohol, vyjma asi dvou panáků vaječného likéru. Jak je krásné strávit důležité okamžiky střízlivý a vše si pamatovat.

Uno, dos, tres

Kolem desáté hodiny jsme se přesunuli do jiného domku ve stejné vesnici, a sice k Mirkovi a Alence. Hráli jsme Uno, které jsem zapíjel vysokými dávkami Kofoly – ten cukr byl nutný pro dostatek energie. Před půlnocí jsme se sebrali a vyjeli autem na blízký kopec, který poskytoval překrásný výhled na Brno, ale i okolí.

Místo šampaňského jsme přivítali půlnoc skupinovým objetím, a užívali si pohled na vzdálené, explodující ohňostroje nad Brnem. Byla to další z těch chvil, kdy jsem stál osamocen a přál si někoho vedle sebe. Více mě ale možná vadila zima, kterou způsobilo dlouhodobé stání na místě.

Diskuse

Po návratu domů nás rodiče Alenky opustili, já se venku omylem prošel hromadou bahna a poté jsme si ve třech sedli ke stolu a začali povídat o životě. Probrali jsme vše od našich osobních problémů a business po psychologii, filozofii a existencialismus. Nevzpomínám si, kdy jsem měl naposled takto záživnou a otevřenou debatu.

V pět ráno jsme končili vyčerpaní, ale ve skvělé náladě, a to i přes to, že jsme spolu v některých věcech nesouhlasili – je důležité mít respekt k opačným názorům. Jeden z témat, který jsme řešili byla Alenčina králíkárna. Nebyla spokojená s tím, jak málo pokroku udělala za tři měsíce, co ji používá.

Cíl nebo cesta

Toto téma bylo příležitost k tomu, abych Alence řekl svůj názor, že není příliš dobře se soustředit na cíl, ale raději si užívat cestu. Ať je pyšná na to, co má a co dokázala, a nesoustředí se na to, co nemá. Kdybychom se soustředili pouze na cíle, pak jsou naše životy smutné, protože splněné cíle jsou často daleko. Místo toho si užívejme cestu a zážitky a zkušenosti, které během ní nabereme.

Stejný přístup musím aplikovat i sám na sebe. Mohl bych neustále dokola řešit co nemám, tedy například vztah, ale místo toho raději ocením, co jsem minulý rok dokázal. A cesta ke vztahu bude zábavná, protože mě čeká vzdělání v této oblasti, chození na rande, poznávání nových lidí atd. Nesmím nechat chvíle pocitu samoty, tedy emoce, přebírat kontrolu. Za vše, co jsem minulý rok dokázal jsem hrdý, a to že nemám vztah není ve velkém měřítku důležité.

A po tom všem, co v tomto článku bylo řečeno vás možná překvapí, že jsem včera odstranil všechny své profily na seznamkách a odsunuji hledání partnerky na vedlejší kolej. Proč? To se dozvíte už příští týden.