Nedávno započal nový semestr na vysokých školách, což pro studenty prvních ročníků často znamená i úvodní seznamovací den s tvorbou rozvrhu. Právě v tento den jsem společně s psycholožkou Hanou přednášel studentům o osobním rozvoji. Jak jsem se k tomu dostal a co bylo obsahem přednášky se dozvíte v tomto článku.

Když jsem si minulý rok hledal nové přátelé, neměl jsem příliš úspěch. Místo nových přátel jsem obnovil komunikaci s těmi existujícími, o které jsem vlivem své pasivity již příliš nejevil zájem. Přesto se našla jedna výjimka, a to ve formě psycholožky Hany. Tu jsem potkal v rámci pracovní činnosti a jelikož mě psychologie fascinuje, proaktivně jsem se pokusil o seznámení, což se podařilo. Hana se tak stala mou jedinou novou kamarádkou, se kterou se celkem pravidelně stýkám.

Co kdyby

Jak jsem psal, Hana je psycholožkou a mimo své klinické praxe pracuje na půl úvazku jako psycholožka na vysoké škole. Byl zhruba květen, když jednoho dne přišlo slovo na to, že já bych rád zkusil udělat nějakou přednášku o osobním rozvoji, jelikož je to oblast, kterou nyní žiji. Začali jsme přemýšlet nad tím, zda by to bylo realistické v rámci školy, pokud bychom spojili síly. Naše myšlenkové pochody nás dovedli právě ke studentům prvních ročníků, kteří budou v září na školu nastupovat.

Co kdybychom udělali přednášku pokrývající základní témata osobního rozvoje, návyků a životosprávy? Jak dlouhá by přednáška měla být a co by měla obsahovat? Kde to udělat a bude o to zájem? Měli jsme spoustu otázek, žádné odpovědi, ale chuť se do toho pustit. Jedna věc je mít nějaký cíl, druhá je ale ten cíl realizovat, a tak bylo zapotřebí uskutečnit konkrétní kroky k tomu, aby se přednáška opravdu konala.

Počátek

Jako první jsme se sešli před prázdninami, abychom si napsali základní osnovu témat, které budeme chtít na přednášce probírat. Chtěli jsme studentům poskytnout co nejširší spektrum základních informací a zároveň jsme věděli, že nikde nemůžeme jít do hloubky, protože každé z témat by bylo samo o sobě na hodiny přednášení. Zpočátku jsme si témata rozdělili na tři základní sekce: Návyky, Osobní rozvoj a Bonusy.

V sekci Návyky se bavíme především o životosprávě. Mezi návyky, které značně ovlivňují náš život patří Pohyb; Vzdělávání; Spánek a Strava. Do Osobního rozvoje jsme vložili témata Emoce, stres, úzkost; Vztahy a komunikace; Produktivita; Komfortní zóna; Spiritualita a Práce a peníze. Do Bonusů jsme nasázeli Meditaci a mindfulness; Otužování a Sociální sítě. V tuto chvíli byla základní osnova hotová, ale většina práce stále před námi.

Komunikace

Poté, co skončilo naše první setkání úspěšným sestavením obsahu, jsem u sebe zaznamenal malý problém. Uvědomil jsem si, že jsem byl až příliš dominantní, určoval směr toho, co budeme dělat, vše jsem zapisoval a celkově jsem celou hodinu s Hanou vedl podle toho, co jsme považovali za vhodné. Stručně řečeno jsem nedal Haně příliš prostoru k jejím názorům ohledně postupu. Tohle mi došlo chvíli poté, co jsme si řekli “Ahoj, tak příště”, a věděl jsem, že nechci tímto stylem spolupracovat. Nechci být despota, chci být rovnocenný partner.

Z toho důvodu jsem Haně ihned zavolal, omluvil jsem se jí a řekl, že budu rád, když příště povede schůzku ona. “Máme na výběr ze dvou míst kde se můžeme sejít, takže ty rozhodni, kdy se sejdeme, kde se sejdeme, kdo bude dělat poznámky a co budeme během našeho setkání dělat a na co se budeme soustředit. Když se budeme střídat v tom, kdo spolupráci povede, alespoň se můžeme naučit každý něco od toho druhého”. Byl jsem hrdý na to, že jsem svůj špatný přístup brzy podchytil a nahradil jednostranný přístup efektivní komunikací.

Jiný pohled

Při našem dalším setkání vedla seanci Hana. Já osobně bych se zaměřil na první téma v seznamu a začal psát, co vše chci sdělit, ale Hana měla jinou, lepší prioritu. Ona je ta, kdo musí přednášku prodat kompetentním osobám ve škole, a aby to mohla udělat, potřebuje název přednášky a její popis. Proto jsme se druhou hodinu zaměřili právě na koncept a to, jak jednoduše smysl přednášky přetlumočit dál.

Nakonec nám vyšlo, že půjde o workshop pro prváky, který si klade za cíl předat tipy, jak zvýšit svou úspěšnost a spokojenost během studia na VŠ. Název byl "Jak být úspěšný vysokoškolák", i když název jsme vyřešili až později a pomohl nám s ním můj kamarád Honza. Jedná se o workshop, protože obsahuje i pár cvičení a aktivní účast studentů, ale v rámci tohoto textu využívám pojem přednáška už proto, že více mluvíme, nežli se studenti zapojuji. Přednáška zabere zhruba 60 až 90 minut, a studentům předáme i nějaký tištěný materiál, aby si něco odnesli. Základem přednášky je to, že seznámí studenty s tématem seberozvoje a návyků, motivuje je k akci a snad i povede ke zvýšení úspěšnosti a spokojenosti během studia, ale i osobního života.

Dvě strany mince

Na jedné straně je vymyšlení a sepsání obsahu přednášky, na straně druhé samotná prezentace. Měli jsem původně v plánu, že každý z nás se uvede, potom odříkáme připravený obsah a vložíme pár krátkých cvičení a na závěr dáme Otázky a odpovědi. Původně jsme plánovali, že každé téma rozdělíme zhruba napůl a každý z nás si svou polovinu tipů odříká, ale nakonec jsem dostal lepší nápad. Místo toho, že oba budeme prezentovat tipy a triky, bychom možná mohli zapojit více praxe ze života.

Já jsem osoba, která většinu života selhávala, a na vysoké škole skončila během pár týdnů. Možná by tedy bylo lepší, když já u každého tématu řeknu to, co jsem ve svém životě dělal špatně, a následně Hana řekne to, jak se to má dělat správně. Já budu jakýsi ďábel, ona anděl. Původně jsem chtěl sdílet zkušenosti v rámci celého života, ale nakonec jsem to ořezal na pár příběhů z dob, kdy jsem byl sám studentem. Díky tomu si nemusím texty zapamatovat slovo od slova, stačí odprezentovat své příběhy.

Sednout si a tvořit

Když došlo na samotný obsah, měli jsme jednoduchý postup. Ke každému tématu napíšeme vše, co si myslíme, že by mělo zaznít, a následně všechny poznámky pročistíme a vybereme ty nejlepší. Nějaký čas tedy zabralo naplnění našeho dokumentu informacemi, tipy a triky, a vytvoření jakési hrubé verze. Následně jsem vše prošli a ztučnili vše, co považujeme za důležité.

Když jsme poté pár témat časově otestovali, začalo nám docházet, že máme problém s časem. Ve finále bylo tedy nutné odstranit celá témata, a Hana k tomu měla skvělý postup: ponecháme vše, co se týká každého, a co je běžnou součástí našich životů. Náš výsledný obsah tedy nakonec vypadal takto:

Představení

Základní program:

• pohyb
• vzdělávání, organizace / zápisky / způsoby učení
• spánek
• strava / supplementace / přerušovaný půst
• emoce / stress, úzkost
• vztahy, komunikace
• produktivita, prokrastinace, motivace
• sociální sítě

Lukáš 1 tip do života + doporučená kniha
Hana 1 tip do života + doporučená kniha

Otázky a odpovědi

Bonus dle zbývajícího času:

• komfortní zóna
• práce a peníze
• spiritualita
• meditace, mindfulness
• otužování

Předání letáků

Schváleno

Měli jsme místo, čas i délku a přednáška byla schválena relevantními osobami. Podle našich informací bylo pár dní před přednáškou přihlášeno 300 studentů, samozřejmě otázka, kolik se jich opravdu ukáže. Měli jsem rámcově rozdělené informace i role a vše popsané v interním dokumentu, udělali jsme si i doprovodnou prezentaci ve formě fotografií. V den přednášky nás čeká v poledne generální zkouška u Hany v kanceláři, a následně o pár hodin později i samotná přednáška.

Když se na to zpětně podívám, přednáška vznikla proto, že jsme byli schopni splnit pár podmínek. Zaprvé je to nějaká vize a snaha o ní mluvit. Za druhé dobrá komunikace. A za třetí prostě práce. Nešlo o desítky hodin, kdy jsme seděli před prázdným papírem. Sešli jsme se zhruba jednou za dva týdny na hodinu intenzivní práce a další práci jsme udělali nezávisle ve volném čase. Pokud já chci něčeho dosáhnout, věnuji tomu menší dávky času, ale snažím se být konzistentní, a to i v tomto případě fungovalo. A především, pokud bych s Hanou nebyl v kontaktu, žádná přednáška by se nekonala. V životě potřebujeme inspirující lidi kolem sebe.

Příště si povíme, jak probíhala má příprava na veřejné vystoupení.