Po odstěhování do Prahy mě změna životního stylu a odloučení od přátel zasáhli více, než jsem očekával. Opustil jsem komunity lidí, jejichž jsem byl součástí a nezačlenil jsem se do nových komunit, které by mi poskytli náhradu. Také mi chybí partnerka, se kterou bych mohl probírat každý aspekt života. Co s tím?

V minulém článku jsem opět posdílel různé faktory, které vedou k mé aktuální samotě. Nově bydlím sám, rodina je vzdálená a chybí mi i komunita, jako například terapeutická skupina pro závislosti, kterou jsem pravidelně navštěvoval. V práci jsou super lidé, ale pro hlubší vztahy jsem zatím mimo dvou výjimek víceméně nenašel souhru. Ideální řešení by bylo nalezení jedné osoby, se kterou mohu sdílet cokoliv, ale najít přítelkyni se mi prozatím nedaří. Pojďme se zamyslet, co s tím.

Vděčnost

V první řadě je třeba být vděčný za to, co v životě mám. Je snadné spadnout do deprese a vidět svět v temných barvách, ale mám v životě spousty skvělých lidí a rozhodně si toho vážím. Je skvělé, že nemám v životě žádné negativní lidi či oběti okolností. Naopak, lidé v mém životě jsou pozitivní, energičtí a jsou mi vzorem.

Mám skvělou rodinu a okruh přátel, kterého se držím víceméně desítky let. Zhruba dva roky zpět jsem k tomu přidal i novou kamarádku, psycholožku Hanku. V Praze občas zajdu na kávu a mám skvělou konverzaci s Andreou, což bylo i mé první pražské rande. Párkrát jsem byl na kávě či na procházce s kamarádem Lubošem, což je kolega z práce, který dělá na oddělení financí. Na vánočním večírku firmy, který jsme měli tento týden, jsem mluvil asi tři hodiny s Monikou, která je adeptem na novou kamarádku.

Komunita

Jediná komunita, kterou jsem aktuálně v Praze součástí, je ta pracovní. Nedávno jsem započal dobrovolnictví a jednou jsem byl jako dobrovolník v domově důchodců. Určitě o tom v budoucnu napíšu článek, ale bohužel aktuálně tuto službu nedělám, protože mám neustále rýmu či nějakou bolest v krku. V práci mám kolem sebe spousty lidí a neustále se mě v tomhle zimním období přechází nějaké viry, nehledě na to, že nám na call centru aktuálně koluje i covid. Do domova důchodců rozhodně nemoci zanášet nehodlám, takže dobrovolnictví realisticky vypadá možná až tak na jaro.

Zkoušel jsem zajít i na Toastmaster, což je skupina lidí, jež si trénuje vystupování na veřejnosti. Bohužel jsem z procesu nebyl nadšen, ačkoliv vím, že pro spousty lidí to může být super. Musím se tedy více snažit mimo komfortní zónu a zkusit se zapojit do jiných aktivit. Dobrá zpráva je, že od ledna budu mít Multisport kartu, a začnu tedy chodit do posilovny a různých sportovních zařízení, kde určitě najdu podobně smýšlející osoby a svou novou komunitu.

Vztahy

Jak jsem zmiňoval v minulých článcích, běžně se v Praze seznamuje přes Tinder. Díky němu jsem měl již rande s pěti různými ženami, ale vzhledem k záplavě lidí a konkurence je nutné do Tinderu i investovat a je to celkem drahá záležitost (jedno rande cca 700 Kč). Je tedy dobré změnit strategii, a přihlásil jsem se opět na rychlé rande. Je o událost, kde je zhruba 10 žen a 10 mužů a postupně získám příležitost mluvit pár minut s každou z žen.

Zároveň je to opět o tom se vystavovat různým lidem a situacím, což chci řešit především tím, že začnu chodit do posilovny nebo se účastnit různých sportů či lekcí. A když nic nebude fungovat, pak se prostě zeptám známých v práci, zda o někom nevědí. Staré dobré dohození může být také vhodným řešením, ačkoliv se dnes už tolik nenosí.

Rande

Jedna věc je zkoušet různé způsoby, jak se seznámit či dostat ženu na rande. Věc druhá je však samotné rande a zde mám spoustu prostoru pro zlepšení. V základu je nutné říct, že nehodlám předstírat, že jsem někdo jiný, jak spousta lidí dělá. Nějaké sváděcí tipy a triky jsou jen krátkodobá strategie. Pokud budu předstírat, že jsem někdo jiný, abych svedl ženu, pak svedu ženu, která chce osobu, kterou ve skutečnosti nejsem. Jsem, a vždycky budu sám sebou, protože chci ženu, kterou zajímám autentický já. Neznamená to ale, že není prostor pro zlepšení.

V první řadě bych se měl zaměřit na rande jako takové a vymyslet něco kreativnějšího než jen obyčejnou procházku. Originalita a snaha se vždy cení. V druhé řadě bych se měl trochu vzdělat v oblasti humoru. Většinu života jsem používal dost špatný styl humoru založený na tom, že jsem si dělal srandu z ostatních, abych si tím kompenzoval vlastní nejistoty. Ano, stále se občas hravě do někoho trefím, ale dost jsem to reguloval a musím si osvojit způsoby, jak být vtipnější a zábavnější jinými formami.

Kontakt

Hledání partnerky do života přináší jedno z nejdůležitějších rozhodnutí, které kdy udělám. Je dost nebezpečné to uspěchat a pustit do života někoho, kdo tam nepatří, na druhou stranu mi dá i špatný vztah zkušenosti a asi je na čase být v této oblasti trochu více proaktivní. A zatímco hledám lásku, pak musím alespoň udržovat existující vztahy či poznávat nové lidi.

Poslední týdny a měsíce mi dost opadla touha a snaha poznávat nové lidi. Jako bych se navrátil do své předchozí verze, která se bála komunikovat a místo toho raději nic nedělala. Také jsem přišel o chuť komunikovat s přáteli, sdílet svá trápení a říct si o podporu. Nebo si prostě jen tak s někým náhodně pokecat. A to jsou chvíle, kdy je třeba se nespoléhat na motivaci, ale nastavit si jasný plán akce a hovořit s lidmi, ať už se mi chce, nebo ne. Protože pak bude samota slovo, které mě už nebude tížit.

Akční plán

• více se ptát na otázky a třeba i poznávat nové lidi v práci, kolem jich mám dostatek
• najít si komunitu lidí, do které bych mohl patřit, například v oblasti sportu
• aktivně udržovat stávající vztahy a komunikovat s přáteli (např. 3x týdně vyhrazený čas pro telefonát s někým blízkým, jednou týdně posezení s kámošem atd.)
• zkoušet nové věci, protože to sebou přináší interakce s lidmi
• zkoušet nové strategie pro nalezení partnerky
• více plánovat rande a zlepšit se v oblasti humoru