Hledání partnera je v dnešní době obřích možností komplikovaný proces. V dřívějších dobách bych byl odkázán na osobní kontakt s ženami z okolních vesnic, dnes nosím galerii potenciálních přítelkyň po kapsách. Co víc, jako nějaký Bůh vylučuji na základě povrchních vstupních informací kde koho snadným pohybem ruky. Tím všechny trable ale teprve začínají.

Nebudeme si nic nalhávat, doba je složítá. Člověk by si řekl, že technologie a výběr nám vše usnadní, ale opak je pravdou. Sociální sítě prezentují osoby a na oko spokojené páry zobrazené jen v nejlepším světle a na každém rohu nám hloupě radí nezkušené osoby, jako jsem například já. Společnost na nás klade vyšší a vyšší nároky v tom, jak má vypadat vztah, a my se zoufalou snahou o zajištění dokonalého partnera připravujeme o spoustu příležitostí, které by mohli vést k opravdové spokojenosti.

Pojďme se nyní podívat na to, jaké chyby z mého pohledu v dnešní době při hledání partnera děláme.

Vzdělání a informace nám dávají kompetitivní výhodu. Pokud chcete více proniknout do světa vztahů a zároveň podpořit tento blog, objednejte si přes můj partnerský odkaz knihu Citové pouto, která je zásadním čtením pro všechny, jež to se vztahy myslí vážně.

Hledám, hledáš, hledáme

Když už se rozhodnu, že si někoho najdu, jak na to? O tom tenhle článek není, ale logicky je nutné zmínil online seznamky. Je to dnes běžný způsob seznamování, který pro nás může být užitečným, ale i škodlivým nástrojem. Hlavní problém na seznamkách je velký výběr a to, že většině osob nedáme vůbec šanci. Vyhodnocujeme kompatibilitu jen na základě povrchních informací, jako je vzhled a koníčky. To důležité, tedy charakter a osobnost, nám zůstává skrytý. Pokud si chci jen užít nebo někoho poznat, nezáleží příliš na systému výběru. Pokud ale chci dlouhodobého partnera, neměl bych si vybírat rande na maturák, ale zohledňovat vlastnosti dobré pro dlouhodobý vztah (otevřenost, komunikace, růst…).

Chyba 1: Vybírám na základě povrchních měřítek

Obří očekávání a nerealistické představy jsou běžný problém. Hledáme někoho dokonalého, osobu svých snů, a pár jedinců na seznamce tak může působit. Každý, kdo nesplňuje mou normu dokonalosti je snadno vyřazen a nepotkám tak osoby, které mohli být potenciálně skvělými partnery. Když se zeptáte osob, kteří jsou spolu spokojeně desítky let, zda by si tehdy vybrali svého partnera na základě fotky a popisu na profilu, spousta vám řekne že ne. Často to totiž není o vzhledu a nějaké pohádce, ale o vyvrácení našich předpokladů a předsudků v rámci osobního setkání.

Problém 2: Přehnaná očekávání

Když budu v supermarketu sahat pro okurku, nečekaně se dotknu jiné osoby. Naše pohledy se střetnou, usmějeme se na sebe a o měsíc později budeme stát pod oltářem. Budeme mít tři děti, dům se zahradou a budeme neustále šťastni. Umřeme ve 103 letech v objetí, při divoké souloži. Ano, i takové má někdo představy, ale vraťme se na zem. Na vztah se musíme dívat růstově, tedy tak, že bude vyžadovaná práce, dřina, komunikace, diplomacie a kompromis. Princové existují jen v pohádkách, nehledejte je v reálném světě.

Problém 3: Naivní, pohádkové představy

U online seznamek je běžné, že si nejprve začneme s danou osobou psát. Odkud si, kolik ti je, co děláš, měl jsi sex s ovcí? Asi dává smysl, že lidé se chtějí o tom druhém něco dozvědět. To je ale problém dnešní doby, která je zaměřená na okamžité uspokojení, které se týká i zvědavosti. Někomu napíšu, najdu si ho na Facebooku a pokud nemá dobře nastavené soukromí, vím o něm víc, než bych měl. A ať už pátrám nebo si jen píšeme, buduji si zkreslenou a nerealistickou představu osoby, která je na druhé straně digitálního aparátu. Někdy se přesouvám mezi různými formami komunikace (dej mi FB, dej mi Whatsapp,..), ale u psaní to vše skončí.

Problém 4: Neschopnost jít na rande v reálném světě.

Nedávno se mi stalo, že si dotyčná, kterou jsem poznal na seznamce, chtěla nejprve psát, a na základě toho se se mnou možná setká. Ačkoliv mi to přijde osobně nesmyslné, chápu její pointu v tom, že se nechce sejít s někým, koho vůbec nezná. Nabídl jsem jí videohovor, což odmítla, a tak jsme si půl dne psali. Poté jsem jí poděkoval a oznámil, že se dnes odpojím a budeme pokračovat zítra. Druhý den mi vyčetla mé chování a to, že s ní nezůstanu v kontaktu 24 hodin denně. Uzavřela tím celý potenciál, a i když se mi podařilo první den domluvit rande, zase ho zrušila. Co to značí? Težko říct, třeba nebyla na vztah připravena a našla si první důvod, proč to sabotovat. Ale na důvodu nezáleží. Problém je ten, že mohla komunikovat, že jí něco vadí. Mohla se mě zeptat, proč jsem konverzaci ukončil. Místo toho ale vše uzavřela na základě chování, které ona považuje za špatné. Jak mám vědět, co se jí líbí a co ne, když jí vůbec neznám?

Problém 5: Absence upřímné a otevřené komunikace

Je to již delší doba, co jsem šel na rande s jednou ženou. Seznámení proběhlo přes online seznamku, reagovala pozitivně na mou nabídku osobního setkání bez předchozího vypisování. Na smluvené místo, ve smluvený čas však dorazila osoba, která byla o desítky kilo těžší, než na fotkách (a možná o jednotky let starší). Jednalo se o faleš a neupřímost. Rande jsem si s úsměvem odseděl, abych získal zkušenosti, ale již na začátku jsem věděl, že s tou osobou nechci mít nic společného. Nemusí jít jen o fyzickou mystifikaci. Mnoho lidí má tendence lhát a přetvařovat se, a předkládat nám na počátku vizi úplně jiné osoby, než kterou opravdu jsou. Chápu, že se chceme ukázat v tom nejlepším světle. Pokud ale půjdu na rande a chovám se jinak, než jaký ve skutečnosti jsem, ať už je důvod jakýkoliv, jsem v tu chvíli se špatnou osobou, nebo je problém v mé sebehodnotě a měl bych řešit osobní rozvoj.

Problém 6: Přetvářky a falešná prezentace

Když nejde o vzhled a fyzickou přitažlivost, hledáme samozřejmě i společné zájmy či hodnoty. Právě v této oblasti je dost problém, protože mnoho z nás má pocit, že druhá polovička musí dělat to samé, co my. Jasně, chápu, že když budu jako styl života trávit 90 % času cestováním s báglem, musím si najít osobu, co sdílí stejný životní styl. Když ale jedu jednou za rok na hory, potom můj partner opravdu nemusí jet se mnou. Na zájmy můžu mít přátele, a to samé platí o mém partnerovi. Měli bychom sdílet důležité, základní hodnoty (jestli chci děti, jestli chci svatbu, jestli chci bydlet na vesnici, styl životosprávy...). Není ale strategicky chytré eliminovat osoby jen proto, že se mnou nesdílí všechny mé zájmy. Opravdu chcete randit sami se sebou? Odlišnost je pozitivní, protože nám dá možnost se od druhého učit a pochopit i odlišný pohled na svět.

Problém 7: Vyřazení na základě absence zájmů, které si můžu naplnit s přáteli

Když jsme u té odlišnosti, právě tam je kámen úrazu. Dnešní společnost ztrácí schopnost debatovat a poklidně, s nadhledem mluvit o odlišných názorech. Naučili jsme se tvořit si rychlá rozhodnutí, většinou na základě emocí, a těch se držíme díky tomu, že je na sítích velice snadné najít sociální skupiny, které zastávají stejný názor. A čím snazší je si vybírat jedince a skupiny, které sdílí můj názor online, tím těžší je hovořit v reálném světě s někým, kdo má odlišný pohled. Často pak prcháme od osob, které na věci hledí jinak bez toho, aniž bychom jim dali šanci. Opravdu vyřadíte perspektivní osobu jen proto, že je očkovaná a vy ne?

Problém 8: Vyřazení na základě odlišného názoru

Je důležité si uvědomit, z jakého důvodu vůbec hledáme partnera. Máme vyvážený život plný přátel, koníčků a práce, nebo se cítíme zoufale a hledáme někoho, kdo nás zachrání? Často bývá problém už v tom, že někoho hledám ve špatnou dobu. Měl bych se nejprve zaměřit na svůj rozvoj, najít svou sebe hodnotu a naučit se milovat sám sebe, protože teprve potom mě může milovat někdo jiný. Vztah je jen příjemným doplňkem života, ne jeho podstatou. Hledejte někoho, kdo vás bude podporovat, ale ne někoho, kdo vás vysvobodí z vězení, které jste si ve své hlavě sami vytvořili. Je možné, že najdete osobu, která vás vytáhne nahoru a díky ní získáte to, co hledáte. S větší pravděpodobností ale skončíte s někým, kdo vás připraví o poslední zbytky sebeúcty, které v sobě máte. Změnu hledejte sami v sobě, ne v ostatních.

Problém 9: Hledání někoho, kdo mě spasí a zachrání od mého aktuálního života

Zakončíme to typickým problémem, který může na začátku vztahu nastat. Pokud se zamilujete, půjdete k psychiatrovi a popíšete mu své symptomy bez toho, abyste řekli, že jde o lásku, klasifikuje váš jako problém mánii či obsesivně kompulzivní poruchu a okamžitě vám napíše prášky. Ano, láska je chemický koktejl, který vás naprosto vykolejí, a je nutné s tím počítat. Sledujte to, jak se váš partner chová a ne to, co říká. A pokud si chcete udělat více reálný pohled o osobě naproti vám, pár týdnů na začátku s ní nespěte. Koktejl nabírá na intenzitě právě po sexu, a pokud chcete svého potenciálního partnera poznat se všemi klady i zápory, dva měsíce bez sexu jsou dobrá strategie.

Problém 10: Růžové brýle

Závěrem

Těch problémů by se našlo více a je jich plný internet. Nezapomeňte ale na vše přátele. Neignorujte lidi, kteří vás znají, když vám řeknou „Osoba, kterou sis vybral/a, se mi nelíbí“. Samozřejmě, může jít ze strany vašich přátel o závist, záleží na tom, jaká je jejich motivace. I tak nám ale naši nejbližší mohou poskytnou důležité upozornění, které bychom sami přehlédli. Právě růžové brýle mohou být důvod, proč skončíme v násilném vztahu s psychopatem. Když se seznámíte s někým nový a představíte ho přátelům, ptejte se nejen „Jaký na něj máš názor?“, ale i „Jaký máš názor na mě, když jsem s ním?“.

Především ale zkuste zahodit předsudky a netrvat tvrdě na svém seznamu podmínek. Často potřebujeme do života úplně jiné osoby, než si představujeme. V mnohých případech si vybíráme partnery na základě povrchních metrik, které budou skvělé pro první týdny vztahu, ale zcela nerelevantní z dlouhodobého hlediska. Vášeň není vše, a možná bych i řekl, že schopnost se produktivně pohádat (aby to vedlo k výsledku), komunikace a diplomacie je pro dlouhodobý vztah mnohem důležitější. Na druhou stranu ale neposlouchejte osoby, jako jsem já, a podobné články jako tento berte s rezervou. Každý jsme jiný a každý chceme a potřebujeme něco jiného. Univerzální rada pro všechny neexistuje, takže z části je nutné poslouchat i svůj zdravý rozum.