Stává se vám, že vás vlastní myšlenky dohánějí k úzkosti? Cítíte hanbu za to, že přemýšlíte o věcech, které byste nevyslovili nahlas? Provází vás temné myšlenky, které nedokážete dostat z hlavy a negativně ovlivňují váš život? Pak je právě vám určena audiokniha Brouci v hlavě, která se tématem vtíravých myšlenek zabývá.

Myšlenky

Myšlenky jsou bezpečný způsob, jak si vyzkoušet různé situace bez následků. Můžeme přemýšlet nad tím, že podkopneme kolemjdoucímu nohu, ale pokud nenásleduje rozhodnutí a akce s tímto výsledkem, pak je to jen a pouze myšlenka. Mnoho z nás však neumí podobné myšlenky zpracovat, přikládá jim důležitost nebo význam a poté nás dovádí k úzkosti, studu a strachu. Co tedy s tím?

Podle autorů knihy Brouci v hlavě, Sally Winstonové a Martina Seifa, je problém právě v tom, že přikládáme podobným myšlenkám význam. Sám jsem v životě často přemýšlel nad různými scénáři, o kterých se mi ani nechce psát, ať už jde o násilný, sexualitu nebo sadismus. Přesto ale chápu, že tyhle scénáře jsou pouze výplodem mé vlastní fantazie, a problém způsobí teprve ve chvíli, kdy jim začnu dávat význam nebo na základě nich jednat.

Druhy vtíravých myšlenek

Pojďme se nejprve zaměřit na druhy vtíravých myšlenek, se kterými se můžeme v životě setkat.

Násilné myšlenky: Myšlenky na ublížení sobě nebo jiným, i když nemáme v úmyslu tak jednat.
Agresivní myšlenky: Představy o křiku nebo konfrontaci s někým, i když ve skutečnosti takové jednání nechceme.
Sexuální myšlenky: Rušivé sexuální myšlenky, které jsou v rozporu s našimi hodnotami nebo naší osobností.
Strach z kontaminace: Obavy z kontaminace mikroby, chemikáliemi nebo toxiny, což vede k nadměrnému mytí rukou nebo vyhýbání se určitým činnostem.
Pochybnosti a nejistota: Neustálé zpochybňování rozhodnutí nebo strach, že se něco špatného stane, pokud nebudou podniknuty určité kroky.
Rušivé vzpomínky: Nechtěné vzpomínky na traumatické události nebo minulé zážitky, které opakovaně vyvstávají.
Magické myšlení: Víra, že vaše myšlenky mají moc ovlivnit události, což vede k úzkosti z vtíravých myšlenek.
Náboženské nebo rouhavé myšlenky: Myšlenky, které jdou proti našim náboženským nebo morálním přesvědčením a způsobují úzkost.
Myšlenky trapnosti: Obavy z toho, že se ztrapníte nebo budete jednat společensky nevhodným způsobem.
Myšlenky na ztrátu: Představy o smrti nebo ztrátě milované osoby, i když si takové myšlenky nepřejete.

Brouk v hlavě

Základním problémem těchto myšlenek je význam, který jim přikládáme. A když poté přijde myšlenka, která nás děsí nebo vyvolává negativní reakci, máme tendence jednat nevhodným způsobem. Autoři audioknihy uvádí příklady obvyklých řešení, které nepomáhají, ale přesto je běžně používáme, nebo nám je dokonce doporučuji i odborníci na psychologii. Uveďme si pár příkladů.

Potlačování myšlenek: Pokus o vyhnání rušivých myšlenek ze své mysli, což často vede k zvýšenému zaměření a stresu.
Vyhýbání se: Vyhnout se situacím, místům nebo spouštěčům, které by mohly vést k rušivým myšlenkám, což může omezit náš život a bránit osobnímu růstu.
Provádění rituálů: Opakované provádění chování nebo mentálních rituálů k neutralizaci úzkosti způsobené rušivými myšlenkami, což může posílit cyklus úzkosti.
Zneužívání látek: Konzumace drog nebo alkoholu k úniku od stresu způsobeného rušivými myšlenkami, což může vést k závislosti a zhoršit duševní zdraví.
Neustálé hledání ujištění: Hledání ujištění od ostatních, že rušivé myšlenky "nic neznamenají", což může posílit závislost na vnější validaci.
Izolace: Vyhýbání se sociálním interakcím kvůli obavám, že ostatní odhalí naše myšlenky, což vede ke samotě a zhoršuje situaci.
Negativní sebehodnocení: Pád do samo vyčítání a negativního sebe hovoru v reakci na rušivé myšlenky, což může poškodit sebevědomí a pohodu.
Přemýšlení a ruminace: Neustálé analyzování a rozpitvávání rušivých myšlenek, což může zesílit jejich dopad a vést k zvýšenému stresu.
Zapojení do obsahu myšlenky: Pokus o nalezení smyslu v rušivé myšlence nebo obsesi s jejími důsledky, což může prodloužit stres.

Amygdala

Autoři knihy také popisují relevantní biologické procesy, abychom chápali principy a díky tomu dokázali efektivněji využít nabízená řešení. Krátce zde v návaznosti na obsah knihy popíšu funkci amygdaly. Jde o jakési centrum strachu v mozku, do které proudí informace dvěma způsoby. První, kratší cesta, sbírá informace z vizuálních, zvukových nebo jiných smyslových orgánů. Když například za sebou uslyším cinknutí zvonku jízdního kola, leknu se a možná i instinktivně uskočím. Amygdala zvuk vyhodnotila jako nebezpečí i přesto, že nemá kontext.

Druhá cesta pak vede přes naše centra logiky a myšlení. Zde přijdou stejné vstupní informace z našich smyslů s tím, že vyhodnotíme, zda se skutečně jedná o nebezpečí. “Lekl jsem se, ale když jsem se otočil, šlo pouze o hravé dítě jedoucí v dostatečné vzdálenosti”. Vyhodnocení v rámci kontextu a logiky poté přeposílám amygdale, která obdrží informaci o planém poplachu.

Základní problém amygdaly je ten, že jde o primitivní centrum. Cílem amygdaly je chránit nás před nebezpečím, ale to, zda se o nebezpečí opravdu jedná, rozpoznat nedokáže. Její alarm zvoní vždy, když cítí riziko, ale to, co pro nás nebezpečí znamená, si vytváříme a definujeme my sami na základě předchozích zkušeností, interakcí se světem, lidmi a našimi vlastními myšlenkami. Proto se někdo bojí pavouků a někdo ne. A proto jsme schopni mít strach, úzkost a stres z pouhých myšlenek ve chvíli, kdy se rozhodneme, že pro nás představují hrozbu.

Řešení

Autoři knihy nám ke konci knihy poskytují komplexní a efektivní řešení, díky kterému můžeme začít s našimi myšlenkami lépe pracovat a umět vtíravé myšlenky zpracovat zdravým způsobem. Celý proces zde popisovat nebudu, pro samotné řešení doporučuji nákup audioknihy Brouci v hlavě. Základ je ale relativně jednoduchý.

Je zcela běžné, že nás budou napadat myšlenky, které půjdou proti našim hodnotám, přesvědčení a morálnímu nastavení. Je však nutné chápat, že se jedná pouze o myšlenky a nic jiného. Musíme je nechat plynout, tedy pouze pozorovat, ale nesoudit. Ve chvíli, kdy s nimi začneme bojovat, utíkat nebo je přehnaně analyzovat, stydět se za ně nebo hledat odpuštění, přiložili jsme jim význam. Jejich obsah se více zarývá do našeho nervového systému, a proto se nám budou vracet a způsobovat více a více problémů.

Pán svého osudu

Ano, výsledek je takový, že vůbec nezáleží na obsahu myšlenky ale na tom, jaký význam tomu obsahu přiložíme. Až mě příště napadne, že skáču pod vlak, mlátím svého šéfa kávovarem nebo sedím nahý v plné přednáškové místnosti, je jen na mě, zda situaci prožiju bez souzení a vyhodnotím ji jakou pouhou vtíravou myšlenku, nebo se za ni budu stydět a nechám ji vyvolat ve mě stres, stud nebo strach.

Abych knihu zhodnotil, některé její části mohou působit depresivně, zvláště uvádění příkladů vtíravých myšlenek v první části. Jde tu však o to, aby si čtenář našel typy vtíravých myšlenek, které ho trápí. Je nutné pochopit, že v případě myšlenek nejde o nic nemorálního či špatného, ale jen o přirozenou součást našeho života.

Pozdější sekce knihy popisují nejen teorii, ale i praktické typy a řešení. Autoři nejprve posdílí spousty rad a tipů, které nefungují a spíše situaci zhoršují. Poté nám poskytnou svůj ověřený postup, který má základy v uznávané kognitivně behaviorální terapii. Jako u každé knihy v této oblasti platí, že pokud si jí přečtete, ale nic nezměníte, moc vám nepomůže. Pokud vás vtíravé myšlenky trápí, pak je nutné praktické typy a řešení autorů zapracovat a vyzkoušet. Já podobný problém nemám, ale principy uvedené v knize mi dávají perfektní smysl a věřím, že pro vás mohou být cenným přínosem. Stejně tak může být kniha nápomocná psychologům a dalším odborníkům v oblasti duševního zdraví.

Zábava: 5/10
Přínos pro mě: 3/10 (osobně vtíravé myšlenky zpracovávám zdravě automaticky)
Praktické uplatnění: 10/10
Kvalita dabingu: 9/10
Celkové hodnocení: 7/10

Zde si můžete zakoupit audioknihu Brouci v hlavě.