Jak jsem byl devět let grafikem

Když jsem před lety selhal v podnikání, bylo na čase přiznat svou porážku a pohnout se dál. Kamarád Honza mi dal tip na práci grafika ve státní instituci, ve které byl zrovna také zaměstnán. Na pohovoru jsem uspěl a byl čas vstoupit do nového období své pracovní kariéry.

Ačkoliv mám studovanou elektrotechniku, tento obor jsem si zvolil v mládí nevhodně a neodnesl si z něho vůbec nic. Zajímaly mě počítače, hudba a tvorba či střih videa. Můj obor mechanika elektronika byl sice okrajově zaměřen na výpočetní techniku, ale v celém procesu bylo až příliš mnoho pájení a procesů, které mě absolutně nezajímali. Střední jsem tedy s nezájmem proflákal.

vstupni podavac tiskarny

Samouk

Grafiku jsem se naučil v průběhu života samostatně. Jsem jedna z těch osob, co především v mládí ráda zkoumala různé programy, klikala na jejich tlačítka a zjišťovala, co dělají. Ať už šlo o nástroj pro tvorbu hudby, střih videa nebo úpravu fotografií, vždycky bylo co dělat a co objevovat, protože tyhle programy poskytují pestrou škálu ikonek a nabídek. Některé funkce se navíc překrývají napříč obory, pokud například upravujete barvy nebo kontrast, je celkem jedno, zda jde o fotku nebo video, principy jsou stejné.

Samo vzdělávání se zjednodušilo s příchodem rychlého internetu a dostupnosti video návodů. Zde pro mě byla klíčová má znalost angličtiny, protože v té době existovali pouze limitované zdroje a když jsem se učil nový program, většinou jsem hledal komplexní video návod u Lynda.com (dnes LinkedIn learning). Díky tomuto způsobu jsem se naučil spoustu grafických dovedností, které používám dodnes. A právě díky video návodům jsem byl schopný udělat zmíněné výběrové řízení na pozici grafika, protože jsem se učil nové věci i připomínal zapomenuté pouhé dny předem.

kancelarsky papir

Vítejte v práci

Po nástupu do zaměstnání jsem byl plný chuti a elánu. Podnikání selhalo, v předchozích zaměstnáních jsem nebyl nikdy příliš dobrý, nebo jsem spíše měl špatný přístup. Nyní jsem se ale cítil vysvobozen. Ačkoliv zadlužen a v probíhající exekuci, měl jsem možnost začít vydělávat a postupně (a pomalu v rámci státního platu) se vrátit zpět na nohy. Realita byla však taková, že můj elán neodpovídal prostředí.

Předchůdce na mé pozici neplnil požadavky ostatních pracovníků a vlastně nedělal svou práci. Po mém nástupu se všichni báli, aby mě ihned nezahltili nadmírou požadavků a já jim náhodou rychle neutekl. Znamenalo to, že jsem hned od startu neměl co dělat a víceméně jsem si musel o práci prosit. Já vím, paradoxní, ale hádám, že ve státní sféře nic neobvyklého.

pokyny na rezacce

Euforie - zbavte se alkoholu a získejte šťastnější, sebevědomější já

Přepal na startu

Když už se vše rozjelo a já nacházel požadavky na helpdesku (staromódní systém pro zadávání požadavků na oddělení), práci jsem s radostí a rychlostí plnil. Jelikož jsem byl aktivní, snažil jsem se i dobrovolně nabízet zlepšení tam, kde jsem pro něj viděl prostor. Nikdo toho ale nevyužíval a já velice brzy ztratil motivaci.

Bohužel, pokud se ocitnete v prostředí, které neoceňuje (ani nevítá) snahu o zlepšení, je to při snaze brzy demotivující. Trvalo to pár týdnů, než jsem pochopil, že přehnaná aktivita je zbytečná. Přešel jsem tedy do pasivity a plnil pouze přidělené úkoly, což bylo plně dostačující a vlastně i očekáváné. Aby bylo jasno, je to hlavně o lidech. I ve státní sféře naleznete progresivní osoby, ale bohužel, až příliš často je počet takových osob v minimu. Většina lidí má ráda svůj pokoj a klid, a já se stal velice rychle jednou z nich.

papir do tiskarny

Náplň práce

Náplní mé práce byla tvorba plakátů na různé akce a události, tvorba inzerce do novin či jiných médií, grafické zpracování publikací a občas náhodné projekty jako například design webu. Také jsem měl na starosti tisk různých letáků, tiskovin a vizitek. K tomu se vázalo i používání řezačky a musím říct, že ač se obecně považuji se manuálně nezručného, nikdy jsem si překvapivě neublížil.

S vytížeností to bylo dosti náhodné. Byli týdny, kdy jsem měl pořád co dělat, a na druhé straně pak byli týdny, kdy nebylo do čeho šťouchnout. V těchto týdnech jsem se zabavoval filmy, seriály či hrami, které můj přiřazený notebook dokázal rozchodit. A jelikož jsem byl za veškerý čas placen, dá se říct, že jsem byl částečně profesionální hráč počítačových her. Kdo by to nebral?

rezacka eba

Stagnace

Většinu času jsem byl vzorný zaměstnanec, nedělal jsem moc chyb a vše dodával včas dle pokynů. Jak roky plynuly, byl jsem víc a víc smířený s tím, že na tomhle teplém a pohodovém místečku budu spokojeně až do důchodu, protože zde nebyl téměř žádný stres. Čas jsem si ve své vlastní kanceláři jako separovaná jednotka organizoval dle sebe a interní politika státní společnosti mi mohla být naprosto ukradená.

Když jsem se dva roky zpátky obul do osobního rozvoje a začal měnit své návyky, změnil jsem s tím i přístup k volnému času. Hry zmizeli a filmy a seriály jsem nahradil podcasty a vzděláváním. V tu chvíli se ukázal perfektní benefit podobné práce. Pokud si najdu způsob, jak efektivně zaplnit volný čas, a nejde jen o neproduktivní zaplácávání nudy, jedná se o skvělé zaměstnání. Samozřejmě do chvíle, než přijde chuť čelit nějaké výzvě.

vystupni_podavac_tiskarny.jpg

Protein Vilgain - konečně protein bez umělých sladidel

Zásek

Tahle práce je ultimátní komfortní zóna. Jedu si to samé, vím, co mám čekat. Nemám žádné problémy, protože dodávám věci kvalitně a včas. Dva roky jsem využil k různému vzdělávání a sbírání znalostí, ale během života se musíme sami sebe ptát “Musím se víc vzdělávat a připravovat, nebo přejít k akci?”. A po dvou letech vzdělávání už není na co čekat a je čas přejít k akci. Původně jsem měl v plánu stát se koučem na plný úvazek, ale tento plán jsem momentálně vypustil. Na druhou stranu, má pozice grafiku už mi nemá co dát a naučit.

Nemůžu pohodlně sedět a čekat na změnu, musím si jí vytvořit. A z toho důvodu jsem dal před dvěma týdny výpověď. Už žádná pohoda, je potřeba se v životě pohnout. Chci si najít místo, které bude výzvou. Kde se budu vzdělávat a učit od ostatních, kde budu mimo komfortní zónu. Bude tě náročné, částečně mám samozřejmě strach, ale je to to nejlepší, co mohu udělat.

paka rezacky na papir

Vize minulosti

Kdybych měl shrnout svou práci grafika, jsem spokojen. Dala mi to, co jsem potřeboval, a přinesla roky pohody. Poznal jsem fajn lidi a mám fajn zážitky, ale nyní již nemohu sedět na místě. Má práce, bydlení u rodičů a život bez vztahu jsou pro mě roky beze změny, největší komfortní zóna a zároveň největší strašáci. A proto je třeba jim všem čelit a doufám, že společně s novou prací zabiji alespoň dvě mouchy jednou ranou.

Předčasně jsem si odžil svůj důchod, a teď je potřeba začít pořádně makat a jít v životě kupředu. A co jsem se rozhodl dělat a jaká je ta druhá moucha? O tom si povíme příště, protože možná stále ještě nevím. Minimálně jsem si ale zažehl koudel pod prdelí, protože pracovat chci a mám omezený čas ke hledání. Ať už nová práce bude jakákoliv, alespoň se něco nového naučím a naberu nové zkušenosti. A vy se o tom dozvíte na tomto blogu.

Mohlo by vás zajímat

  • Jak se ze mě stal nekuřák a proč je tak snadné být kuřákem. Konzumentem cigaret jsem byl desítky let, a teprve nedávno jsem zcela odložil svůj cigaretový lék, elektronickou cigaretu, a s...
  • Co s tím - práce Poslední týdny jsem zažíval temnější období, které bylo doprovázeno depresí. Součástí problému je i aktuální zaměstnání, o čemž jsem mluvil v minulém článku. Ny...
  • Jak jsem začal obchod po telefonu část 3 Nacházíme se v části příběhu, kde jsem pod tlakem, na který nejsem zdaleka zvyklý. Zažívám zklamání, strach, stud a bojuji s neúspěchem. Ve volání se mi nedaří,...
  • Jaké mám plány na rok 2024 Nový rok je skvělý čas pro nastavení nových plánu a započetí pozitivních změn. Ano, mnoho z nás si dává novoroční předsevzetí a selže, ale často to bývá špatným...
Slide 1
Učte se ve svém tempu a pohodlí svého domova
Image is not available

Vaření, hra na nástroje, péče o rostliny, malování, osobní rozvoj, levné cestování, umělá inteligence, výchova a mnoho dalšího.

Hledat