Životopis slouží k tomu, aby popsal zaměstnavateli moje zkušenosti, znalosti, dovednosti a historii na pracovním trhu. Na internetu existují spousty šablon, jež jsou pro většinu lidí perfektně dostačující. To bych ale nebyl já, abych si neupravil životopis podle sebe a svých představ.

Když už reaguji na pracovní nabídku, součástí je běžně kontakt, nějaký průvodní text (motivační dopis) a přiložení životopisu. O tom, jak píšu průvodní dopisy si povíme příště. Ale jak napsat životopis? Podle nějaké šablony? V základu by dokument měl obsahovat obecné (kontakty) a logické (škola, zaměstnání) informace. Na druhou stranu si ale myslím, že v některých případech je vhodné si nad ním dát práci a vložit do životopisu kus své autenticity. Prezentuji sebe, a na sebe jsem největší expert já sám.

Můj životopis si můžete prohlédnout kliknutím na obrázek.

Vzdělání

Každý životopis obsahuje školy, které máme za sebou. Základku bych uvedl jen v případě, že by to byla moje jediná škola. Napsal jsem tedy střední školu, její obor a absolvované maturitní předměty. Dále jsem uvedl i roční jazykovou školu, kterou jsem zakončil složením státní jazykové zkoušky. Neuvádím konkrétní známky ani další detaily, protože to v mé životní fázi není podstatné. Pokud bych byl čerstvě po škole a mou doménou by byli dobré známky, pak bych se s nimi možná nějakým způsobem pochlubil, abych vybočil z řady.

Zaměstnání

Zde je hodně místa k experimentování. Mám uvést i své brigády a podobné pracovní zkušenosti, nebo uvést pouze dlouhodobé zaměstnání? Mám uvést vše, co jsem dělal, nebo mám něco vynechat? A když vynechám, počítám s tím, že se mě někdo bude ptát, co jsem v roce s prázdným místem dělal? Odpovědi jsou snadné – je to na mě, a závisí to na situaci. Pokud jsem člověk po škole, uvedl bych i brigády, pokud mám spoustu zkušeností, mohu vynechávat z mého pohledu nepodstatné věci.

Jelikož jsem se osobně rozhodl hledat kariéru v oblasti obchodu, přidal jsem do životopisu i práci pojišťovacího agenta a prodejce v Okay, které jsem původně v životopisu ani neměl. U každé pozice jsem uvedl název, rok a popis stručný popis činnosti, kterou jsem vykonával.

Šli by zde přidat i reference na bývalé zaměstnavatele (např. jejich jména s telefonem) či přiložit doporučení, pokud nějaké mám. Ve svém případě jsem to neřešil, pokud by o to případný zaměstnavatel stál, může mě o kontakty požádat. Realita je taková, že většina potenciálních zaměstnavatelů stejně reference nevyužívá a nikam nevolá.

Znalosti a dovednosti

Tohle je sekce, která se značně liší dle toho, jakou hledám práci. Pokud bych hledal práci grafika nebo tvůrce videí, můj životopis by se značně lišil. Byl by více zaměřen na technické znalosti, programy, které ovládám a obsahoval by i ukázky mých prací.

Nyní ale hledám práci obchodního zástupce po letech sezení v kanceláři na naprosto odlišné, kreativní pozici. Z toho důvodu má můj životopis signalizovat změnu, kterou byl můj přechod na růstové přemýšlení. Říkám tím potenciálnímu zaměstnavateli, že aktuálně nejsem zkušený ani perfektní, ale chci růst a chci se učit.

Jako znalosti a dovednosti jsem ve zkratce bokem uvedl, že mám řidičák, umím anglicky a zvládám ovládat počítač. K tomu jsem zvýraznil svou schopnost sebevzdělávání nebo spolupráci s Anetou Štěpánkovou.

Blogovat či neblogovat

Otázkou samozřejmě bylo, zda v životopisu uvést odkaz na tento blog. Ano, blog, na kterém si může potenciální zaměstnavatel přečíst o tom, jak mě jako dítě zamkli ve škole, jak si hledám vztah, jak jsem byl kuřákem marihuany a měl kvůli tomu oplétačky se zákonem nebo třeba i o tom, jaká byla moje první masturbace. Když jsem chtěl před pár měsíci koučovat a dělal web se svou nabídkou služeb, na rady známých jsem odkazy na svůj blog odstranil a místo sebe jsem prezentoval spíše své služby a řešení, které klientům nabízím. Dávalo mi to smysl a blog jsem tedy nesdílel.

V životopisu je to ale jinak. Nebudu nic skrývat, naopak, za svou práci jsem hrdý. Tento blog ukazuje, že jsem osoba, která se chce učit z chyb a růst. Jsem někdo, kdo chce komunikovat otevřeně, a kdo dokáže mít lidskou stránku. Jsem někdo, kdo již necelé dva roky konzistentně vydává každý týden jeden článek, což značí disciplínu. Jistě, určitě se najdou osoby, které má otevřenost na blogu odradí. Ale vtip je v tom, že tyto osoby nechci jako své zaměstnavatele.

Jako hledání vztahu

V práci trávíme obrovské množství času, a mým cílem je skončit v týmu lidí, kteří přemýšlí růstově a jednají otevřeně. A právě takový lidé ocení můj otevřený přístup. Je to stejné jako se vztahy. Nejsem vhodnou osobou pro všechny, a všichni jsou vhodní pro mě. Pečlivě si vybírám, kde skončím, a životopis je prvním rozřazovacím článkem.

I proto jsem ho udělal trochu netradičně a postavil podle sebe. Určitě nebudu posílat životopis jen na pár míst, bavíme se tu možná v desítkách příležitostí. A právě životopis a k němu motivační dopis jsou prvním způsobem, jak se vyhnout nevhodnému párování a neztrácet čas. Pokud se tedy někomu nelíbí můj styl a můj přístup, nemám s tím problém, protože mi ušetřil námahu.

Ono to klapne

Nebál bych se do životopisu vložit kus sebe, protože trh práce je obrovský. Chcete přilákat správné lidi k vám a vyřadit ty nevhodné. Zatím jsem měl na základě svého životopisu několik pohovorů, a zajímají se o mě opravdu dobré společnosti. Je to ukázka toho, že místo předstírání je vždycky lepší být sám sebou a autenticita vítězí na přetvářkou.

Ano, existují stovky pracovních týmů a prostředí založených na starém systému managementu (jeden člověk bezhlavě panuje a rozdává úkoly), na negativismu, podrazáctví a lidech či nadřízených, se kterými bych pracovat rozhodně nechtěl. Ale v takovém prostředí neskončím. Tak, jako si firmy vybíraji uchazeče na své straně, já si vybírám, komu poskytnu svůj čas a komu budu vydělávat peníze. A v první řadě mě musí akceptovat takového, jaký jsem, se všemi výhodami i nedostatky. Realita je taková, že životopis je důležitou složkou hledání práce, ale pořád je to jen kus papíru, který plně neodráží realitu. A pokud bych se měl stresovat s tím, co tam dát, pak si vezmu první šablonu, co potkám, a vůbec bych to neřešil.

A jak píšete svůj životopis vy? Používáte nějakou šablonu, nebo zkoušíte experimentovat? Podělte se v komentářích.