V minulých článcích jsem zmínil životopis, výběr pracovní pozice, motivační dopis a přípravu na pohovor. Nyní s vámi posdílím, jak probíhali samotné pohovory a co jsem si z nich odnesl za informace a zpětnou vazbu. Začneme u dvou prvních společností, se kterými jsem pohovor měl.

Společnost A: Odborné vzdělávání / obchodní zástupce

Můj úplně první pohovor neprošel žádným výběrem ze strany oddělení lidských zdrojů. Jednalo se o muže, říkejme mu pan Novák, který v Čechách rozjíždí firmu na odborné vzdělávání s využitím franšízy (procesy, podklady a jméno existující, fungující společnosti). Nabídku jsem našel na StartupJobs, reagoval na ni a poté mi přišel do emailu odkaz, ve kterém jsem klikl na kalendář pana Nováka. Mohl jsem si zde vyhradit 30 minut v jeho kalendáři, což jsem udělal.

Schůzku přes video jsem měl naplánovanou na druhý den odpoledne. Nebudu opakovat svou přípravu, tu jsem zmiňoval v minulém článku jak se připravit na pohovor. Byl jsem připraven čas, v klidu a připojil se na Google Meet. Byl jsem lehce ve stresu, ale byl to zdravý stres, který mi dodával energii a soustředění.

Pan Novák v úvodu představil svůj projekt, jeho stádium a koho aktuálně hledá. Obsah práce byl ve formě kontaktování zákazníků, kteří projevili zájem o nějaký odborný kurz. Poté se mě ptal, zda by mě něco takového zajímalo. Svěřil jsem se, že nejsem zkušený obchoďák, ale hledám spíše pozici, kde budu mít příležitost se učit. Vysvětlil jsem mu, že hledám produkt, kterému věřím a zrovna jeho produkt je něco, s čím se dokážu ztotožnit a co bych rád prodával.

Co bylo příjemné byl fakt, že mi pan Novák řekl “Působíte docela seniorní, a tohle je spíše pro nějakého juniora.” Až zpětně vím, že mě nevyhodnotil příliš dobře, ale o tom až v budoucnu. V tu chvíli jsem byl nadšený z toho, že by o mě měl potenciálně zájem. Problém byl v tom, že mi zbývali ještě dva měsíce výpovědní lhůty a on hledal někoho okamžitě. Tato situace samozřejmě nebyla řešitelná a tak jsme se rozloučili s tím, že kdybych do konce června nic nenašel, znovu se s ním spojím a zjistíme, jestli by byl pro spolupráci stále prostor.

Ohlédnutí: V této chvíli se jednalo o můj první pohovor, měl jsem minimální znalosti obchodu, toho, co chci a toho, čeho jsem schopný. Byla to ale příjemná zkušenost, protože jsem byl celou dobu sám sebou, nikdy jsem nelhal ani nepřeháněl a i tak jsem dostal pozitivní zpětnou vazbu.

Společnost B: Software na projektový management / obchodní zástupce

V případě další společnosti už byl proces mnohem komplexnější. Poté, co jsem zaslal životopis a motivační dopis, jsem zpět obdržel pokyny k vyplnění připraveného formuláře. Bylo zde pár otázek ohledně osobnosti, hodnot, zkušeností atd. Když jsem dotazník odeslal, jako druhý úkol jsem měl natočit 5 minut dlouhé video popisující mé předchozí zkušenosti a úspěchy v oblasti obchodu.

Tento úkol byl samozřejmě výzva. Zaprvé, nemám žádné zkušenosti s natáčením připraveného textu před kamerou. Zadruhé, nemám moc prodejních zkušeností. Pojal jsem to tedy následovně: “Ahoj, jsem Lukáš. Nemám moc zkušeností z obchodu, takže o tom mluvit nebudu. Spíše vám řeknu, co bych dělal, kdybych do zmíněné pozice nastoupil. Nejprve bych poznal váš tým abych pochopil, proč děláte, co děláte. Poté bych poznal produkt abych věděl, jaký má pro zákazníky přínos i hodnotu. A následně bych poznal ideálního zákazníka pro váš produkt.” Mé pětiminutové video obsahovalo přes 10 střihů, což jsem vtipně zvýraznil cinknutím zvonečku a vloženým počítadlem.

Následující den volal řekněme Martin z dané společnosti a řekl mi, že viděl mé video, líbí se mu můj mindset a rád by si společně s jeho vedoucí obchodní zástupkyní a mnou udělali zkušební video pohovor, který bude obsahovat i praktickou část. Dohodli jsme se na termínu a já skákal nadšením, protože tahle progresivní společnost je přesně typ pracovního prostředí, které mě opravdu láká.

Pohovor byl až za týden a tak jsem měl čas na přípravu. Na Udemy jsem si zakoupil video kurz o B2B prodeji (business to business = prodej produktů firmám) a začal se vzdělávat. Realita je ale taková, že v rámci týdne není možné bez jakékoliv praxe čistě na teoretickém základu zvládnout něco takového jako obchod, protože ač to na první pohled působí jednoduše, jde o dost komplexní proces.

Přišel den D, já se řádně vydechnul a započali jsme video pohovor. Přítomen byl Martin a obchoďačka Romana.

Pokud hledáte informace či zábavu formou poutavých knih, pak doporučuji Dobré knihy. Využitím uvedeného partnerského odkazu podpoříte nákupem tento blog.

Průběh pohovoru

Úkol 1: Setkali jste se na konferenci s osobou X. Mluvili jste krátce o tom, co jí tíží ve firmě. Napište dané osobě email a domluvte si schůzku.

Napsání emailu mi netrvalo příliš dlouho, a Martin i Romana si během této doby odpojili kamery, abych nebyl rušen. Můj pokus se příliš nepovedl a absence zkušeností byla zřetelná. Dostal jsem zpětnou vazbu a zapisoval jsem si, co vše jsem udělal špatně, abych se toho co nejvíc naučil. Martin poté pronesl: “Myslím, že bychom vám mohli dát ještě šanci, zkuste to znovu.” Zapracoval jsem tedy dané připomínky a díky tomu prošel k dalšímu úkolu.

Úkol 2: Na odeslaný email daná osoba nereaguje, zavolejte jí a dohodněte delší telefonickou schůzku.

V této fázi šlo o role-playing, tedy hraní připravené scénky s Martinou. Ona hrála zákaznici, já ji volal a zkoušel dohodnout schůzku. Zde došlo opět k tomu, že se projevila moje neznalost a absence zkušeností. Ačkoliv se mi podařilo dosáhnout výsledku, Romana zpětně potvrdila že mi poskytla hodně prostoru a u běžného zákazníka by se mi to nepodařilo.

Souhlasil jsem s ní a opět si vyslechl a zaznamenal zpětnou vazbu.

Úkol 3: Prodej softwaru pro projektový management

Zde jsem mohl improvizovat z hlediska funkcí produktu protože chápali, že ho zcela neznám. Já se samozřejmě o produktu spoustu věcí naučil, což bylo plus. V první části jsem se zaměřil na zjišťování potřeb zákazníka, tedy co potřebuje a kde má problém. Tato část byla nejlepší, projevili se zde mé zkušenosti z koučinku.

Následně přišlo řešení zjištěného problému, a zde byl již naprosto ztracen. Nereagoval jsem správně na jisté informace a podněty, v závěru jsem nevytvořil dostatečně dobrý plán pro další postup.

Celý proces jsme vyhodnotili, opět jsem získal zpětnou vazbu a bylo zcela jasné, že pokud bych se stal součástí týmu, bylo by se mnou spousta práce a nutného zaučení. Po pár dnech jsem obdržel email informující mě o tom, že na pozici vezmou někoho zkušenějšího. Martin ale psal že ho to mrzí, protože jsem se mu osobou líbil.

Ohlédnutí: Tato snaha mi dala spoustu emocí, od úvodního nadšení po závěrečné zklamání. Ukázalo se, že pár dní je pro naučení základů komplexní dovednosti krátká doba. Možná by to fungovalo formou nějakého kurzu kde jsou i praktické části, ale v případě mého samo vzdělávání je to nerealistické. Přesto jsem ale do všeho šel s otevřenou hlavou a chápání vlastních limitů. Ve finále jsem vyhořel právě na absenci znalostí a zkušeností, což je něco, co mi poskytne praxe. Byl jsem na sebe tedy hrdý, protože jsem byl opět sám sebou, nic jsem nehrál a udělal jsem maximum.

Závěrem

První dva pohovory byli za mnou a v tuto chvíli jsem si řekl, že se musím začít více vzdělávat v oblasti obchodu a možná si dám s hledáním práce pár týdnů pauzu, protože do možnosti mého nástupu je stále přes dva měsíce času. Následující týdny jsem se každý den podíval na nové nabídky zaměstnání, ale zatím jsem nikam nic neposílal a více se soustředil na vstřebávání teorie.

A co bylo dál? O tom již v dalším článku.