a rozhodl se začít makat. Bude to necelých 20 let od doby, co jsem naposledy navštívil posilovnu. Tato místnost a celkový koncept fyzické dřiny ve mně vzbuzoval odpor, ale šlo o následek mých nejistot, stydlivosti a neznalosti. V prosinci jsem navštívil s přáteli Alenkou a Mirkem posilovnu v Brně, a tak vám mohu tento zážitek popsat.

Ať už jde o jakékoliv sportovní zařízení, největší nejistotu ve mě vzbuzuje neznalost protokolu. Myslím tím ony praktické věci typu co všechno musím mít sebou a jakým způsobem to celé funguje? Pokud jdu s někým zkušeným, nejistota odpadá a mohu si zážitek lépe užít. Když mi Alenka navrhla, že navštívíme v rámci mé návštěvy Brna posilovnu, s radostí jsem souhlasil a těšil se na samotný zážitek.

Vybavení

To, že půjdu do posilovny jsem věděl týdny dopředu. Z pátrání na internetu i po dotazech na Alenku a Mirka jsem zjistil, že potřebuji sportovní oblečení, boty a ručník na odvedení potu. Sportovní trička, mikiny a kraťasy jsem měl, co mi chybělo byli sportovnější tepláky a především boty. Věci jsem si obstaral v Jihlavě a když už jsem v tom nakupování byl, koupil jsem si rovnou cestovní tašku, ať už nemusím používat tu z dob internátu.

Nevěděl jsem, jaká bude v posilovně teplota. Sbalil jsem si tedy do samostatného batohu oblečení pro každou příležitost. Součástí byli boty, samozřejmě sportovní ponožky a ručník. K tomu jsem si přibalil svěží parfém Versace Pour Homme, který nikoho nemůže urazit. S cestovní taškou a batůžkem do posilovny jsem o víkendu vyrazil vlakem směr Brno.

Jak to funguje

Posilovna se nacházela v prostředí horního patra nákupního domu. Při příchodu jsme se ohlásili na recepci a poté se přesunuli do šatny. V ní jsou k dispozici skříňky na klíč, takže jsem si vybral nezamčenou skříňku s dostupným klíčem. Kdybych měl z nějakého důvodu víc věcí, nic by mi nebránilo použít skříněk víc. Mezi skříňkami jsou lavice na sezení. Šatny dále mají také toaletu a sprchy.

Převlékl jsem se do sportovního oblečení, v posilovně nebyla zima takže mikinu jsem nepotřeboval. Vzal jsem si sebou lahev s vodou a ručník, mobil jsem nechal ve skříňce v režimu letadlo. Mobil znamená rozptýlení a při posilování bychom se měli soustředit, z toho důvodu je lepší ho sebou nemít. Vhodně oblečen a vybaven jsem vyrazil do centra dění a čekal na pokyny od Mirka a Alenky, kteří jsou v této oblasti zkušení.

Zahřívačka

Na začátku jsme sedli na rotopedy, abychom se zahřály. Většinou platí, že čím starší osoba, tím více rozcvičení potřebuje, ale je v tom i jistá dávka individualismu. Někdo ve dvaceti letech může začít posilovat a nic neřešit, jiný potřebuje pro optimální výkon půl hodiny zahřátí. V mém věk před čtyřicítkou však nenechávám nic náhodě a je nutné se pořádně prohřát i protáhnout, abych předešel zranění. Po 15 minutách na rotopedu jsme se kvalitně zahřáli a poté si protáhli různými cviky celé tělo.

Následně přišlo na řadu samotné posilování na strojích. Mašiny v posilovně, jenž jsme navštívili, byli různorodé a celkem jednoduché. Obsahovali nákresy správného použití
i svalstva, které stroj (při vhodném použití) trénuje. Tuto návštěvu jsem bral čistě jako poznávací, a tak se i choval. Všechno jsem zkoušel bez nějakých konkrétních cílů, šlo spíše o objevování. Alenka s Mirkem mi často říkali, jak změnit postoj či pozici těla, a základy jsou celkem jednoduché: Rovná záda, ramena dole a pokrčená kolena.

Cvičení

Náš čas strávený v posilovně bych nedefinoval jako posilování, ale spíše jako cvičení. Vyzkoušel jsem si všechny možné stroje a i klasiky jako bench press, kdy na lavici zvedám s pomocí rukou a hrudníku těžší činku. V závěru jsme si dali plank (prkno) a zakončili to opět zahřívačkou na rotopedech. Na to, že jsme v posilovně strávili asi hodinu a půl jsem se příliš nezapotil, a akutní sprcha nebyla potřeba.

Po skončení jsme se ještě protáhli a směřovali do šaten, kde jsem se opět převlékly. Poté jsme na recepci zaplatili strávený čas a k tomu jsem si zakoupil nějaký proteinový drink, abych to měl kompletní zážitek. Odcházel jsem nabitý energií a příjemně nalazen. Pěkně nám vyhládlo, a oběd nebyl daleko.

Pravidelnost

Po návratu z Brna jsem přemýšlel nad tím, jakým způsobem si vložit posilování pravidelně do života. Na mapách jsem zkouknul posilovny ve městě zaměstnání i ve městě bydliště. Ačkoliv se nějaký výběr našel, necítil jsem se s využitím posilovny dobře. Bylo to až příliš komplikované. Musel by vzít tašku s oblečením a jít přes město do posilovny, pak zase zpět atd. Necítil jsem, že bych si tímto způsobem vypracoval trvalý návyk a po úvodní motivaci bych se na to pravděpodobně vykašlal.

Někteří lidé to řeší tak, že si koupí členství na celý rok. Jiní tím způsobem, že si najdou osobu(y), jenž chodí do zařízení s nimi. Já jsem ale zvyklý, co se sportu týče, řešit vše tak, aby to bylo časově a prakticky nenáročné, což znamená cvičení doma. Posilovnu jsem tedy zavrhnul a rozhodl se objednat si na posilování svalů set činek. Projel jsem internet a nakonec se rozhodl pro nakládací sadu (lze měnit váhu), která je v praktickém kufříku a každý činka může mít naloženo max. 10 kg. Činky jsou kovové, ne z plastu.

Jdeme na to

Na to, abych se mohl dobře zahřát, jsem si pořídil ještě jeden kousek fitness vybavení - stepper. Jedná se o relativně skladný přístroj, který má simulovat rádoby chůzi do schodů. V běžné situaci se dá samozřejmě zahřát mnoha způsoby, a na internetu je i spousta videí k tomuto účelu. Vzhledem k aktuálnímu homeoffice pro mě ale stepper přidává i možnost kroků, ke kterým se běžně příliš nedonutím.

Vybavení dorazilo a já přemýšlel, jak začít. Logický zdroj byl Youtube, a pár týdnů jsem s radostí posiloval na různá videa od Caroline Girvan. Problém byl ale ten, že systém byl chaotický. Posiloval jsem náhodně různé části těla, ale nemělo to žádnou logiku ani strukturu. Rozhodl jsem se, že ač je tato forma zábavná, pro optimální výsledky je třeba mít pevný a logický program. Jak jsem si takový program nastavil a jak vypadá se dočtete již příští týden.