V minulém článku jsem popsal, jak zvládnout náročná období. Nyní se na to podíváme z druhé strany a popíšu, co bych dělat, kdybych chtěl od všeho utéct, sesypat se nebo si vytvořit nové závislosti. Způsobů, jak sabotovat svůj vlastní úspěch a nezdravě kompenzovat stres je pestrá škála a jsou snadno dostupné.

Jelikož jsem nedávno prožil dosti náročné období v nové práci, aplikuji zcela hypoteticky daná řešení na tuto situaci. Spoustu z těchto “řešení” jsem v minulosti sám používal a vím, že se jedná pouze o krátkodobí útěk od bolesti, stresu a nekomfortních stavů, který je dlouhodobě velmi škodlivý.

Teplá sprcha

Když jsem začal telefonovat na call centru a zažíval spoustu stresu a strachu, bylo by snadné začít ukazovat prstem. Školitel mě nedostatečně připravil. Zákazníci jsou hovada, je to jejich chyba. Ve škole mě nenaučili obchod. Rodiče mě špatně vychovali. Výmluv a důvodů se najde celá řada, a je snadné odvádět pozornost od mé vlastní bolesti a nekomfortních emocí.

Až budu čelit bolesti či emocím, které neumím zpracovat, pak to prostě svedu na ostatní. Za všechno můžou okolnosti, a podle toho se budu chovat. Jsem oběť systému, a jako oběť budu naříkat. Nic tím nezměním ani nevyřeším, nepovede to k mému růstu. Ale když už nemůžu být šťastný já, udělám všechno proto, aby se mizerně cítili i lidé kolem mě.

Životospráva

Když jsem ve stresu, je snadné hledat výmluvy, proč ignorovat základy. Jenže bez těchto základů se budeme cítit mnohem hůře a následkem toho budu hledat další nezdravé způsoby, jak najít úlevu. Je to spirála a cyklus, který vede k neúspěchu a nezdravému životu.

V mém případě je vždy snadné se utopit v jídle. Ať už jde o burgry, pizzy a další průmyslové zpracované potraviny, nebo jednoduché cukry ve formě sladkých limonád, různých buchet či sušenek. Cpu se pak každou chvíli, jako první věc, než vstanu a jako poslední přes spaním. Vede to nejen k nadváze, ale otevírám dveře spoustě zdravotních problémů, které mi jen poskytnou další zdroje stresu, které si budu muset kompenzovat.

Pohyb a spánek

Nejsem osoba, které se sportuje snadno a baví jí to. Ať už jde o jógu, posilování či nějaký běh, musím vyvinout dostatek vůle k tomu, abych se k podobným aktivitám dokopal. Během náročných období je pak snadné se na všechno vykašlat a radši si sednout na gauč, vzít do jedné ruky brambůrky a tou druhou se drbat na koulích. Sport je ale nejlepší zdravý způsob k řešení stresu, takže se připravuji o nejdůležitější nástroj v mém arsenálu.

Závislosti

Docela mě zarazilo, kolik je v mém novém zaměstnání kuřáků. Tím, že s nimi kouřit nechodím, se připravuji o určité sociální interakce a vystavuji se sociálnímu vyloučení. Přitom by bylo tak snadné si říct o jedno cigáro, pak o druhé, pak si koupit krabičku a vrátit se do života kuřáka, čímž si garantuji zkrácení svého života. Cigarety mi velký kus života poskytovali úlevu od stresu, ale vracet se tam opravdu nechci.

Co je však běžnější při náročné psychické zátěži je konzumace alkoholu. Tenhle český národní sport je dle moderních výzkumů prokazatelně škodlivou záležitostí a bohužel jde o velice snadný způsob, jak utéct od bolesti, traumatu a emocí. S alkoholem je snadné zapomenout na to náročné, ale v podstatě dochází k otravě mé mysli, i ducha. Alkohol ubírá energii, vytváří dlouhodobou mentální mlhu, a především vytváří pestrou škálu obřích problémů.

Spánek

A to nás dostává do běžné spirály, kterou prožívá spousta z nás. Večer si dáme skleničku či pět, protože jsme přesvědčeni, že nám to pomáhá usnout a bez toho to nedáme. A nemusí jít jen u alkohol, v mém případě šlo například o konzumaci marihuany. Problém je však ten, že i trocha těchto drog nám subjektivně možná pomůže usnout snadněji, objektivně ale spánek fragmentuje. V noci se mnohonásobně více probouzíme a kvalita spánku je o dost nižší.

Ráno se pak probouzíme unaveni, bez energie, uzívaní a jako první věc do sebe kopneme kafe bez toho, aniž bychom nechali tělu alespoň 90 minut prostor pro přirozené probuzení. Přes den pak musíme konzumovat opakovaně kofein, abychom se vyhnuli té neustále se vracející únavě a pádům energie. A když přijde večer, nabuzeni kofeinem se musíme otupit alkoholem, abychom vůbec dokázali usnout. Cyklus zoufalosti je uzavřen.

Stopka

Chápu, jak nekomfortní je žít v bolesti, stresu a čelit silným emocím, které mi nejsou příjemné. Čím víc budu od všeho utíkat, tím více se to nastřádá. Budu se za sebe stydět a budu se čím dál tím uzavírat světu. Budu agresivní, vzteklý a můj nejlepší kamarád bude hospodský, který mě nechá pít na sekeru. Budu dělat vše pro to, aby svět kolem mě trpěl, protože trpím i já. Díky drogám a špatné životosprávě budu časem tak hlubokých sračkách, že budu mít pocit, že už není cesty zpět.

Nebo? Nikdy není pozdě na změnu. Stačí začít malou, pozitivní akcí, neustále jí opakovat a přidávat další. Potrvá to, ale vždy se můžeme vrátit na správnou cestu. Nesoustředím se na minulost, ačkoliv traumata a příčiny řešit musím. Důležitá je hlavně přítomnost a budoucnost. Musím totiž myslet nejen na osobu, kterou jsem teď, ale i na osobu, kterou budu za pár let. Pro budoucího Lukáše se v přítomnosti musím obětovat, a díky tomu se bude mít dobře.

Hrdina

Opakuji to na tomto blogu často, řeknu to i teď. Nezáleží na tom, co nám dělají lidé či situace. Nezáleží na tom, jak velkou bolest a nekomfortní emoce na nás vyvíjí prostředí. Záleží jen na tom, jak na to reagujeme. Záleží na tom, jestli využijeme bolest k tomu, abychom rostli a stali se lepší osobou, nebo prostě přejdeme do role oběti. Náš život a naše štěstí je jen naše volba. Já volím tu náročnost cestu, která vede k lepší osobě. 

Hrdina a padouch mají stejný počátek. Obou byla způsobena obrovská bolest, ztráta, křivda, traumatický zážitek. Hrdina si řekne, že nechce, aby podobnou bolest zažili i ostatní. Začne tedy dělat vše pro to, aby ostatním pomohl. Padouch se rozhodne, že když trpí on, měli by trpět i ostatní. A všichni víme, jak takový výsledek může vypadat, protože padouchů je na světě až moc.

Teď záleží čistě na vás, kým se rozhodnete být vy?