Má nová práce si vybírá svou daň. Zažívám spoustu stresu, zklamání a mám pochybnosti o tom, zda tohle náročné povolání zvládnu. Je na čase udělat změny, protože tohle není dlouhodobě udržitelné. V této části příběhu si řekneme, jak jsem prakticky bojoval se svým stresem a strachem.

Jsem přestěhovaný v novém městě a nikoho zde neznám. Nastoupil jsem do nové práce mezi nový kolektiv lidí a i když jsem věděl, že práce bude náročná, vše je mnohonásobně těžší, než jsem si vůbec dokázal představit. Zažívám největší stres za poslední roky, ale je to situace, do které jsem šel dobrovolně. Já mám kontrolu a nejde jen o reakci, jde o proaktivní volbu. A i když jsem na telefonu aktuálně nejhorší obchodník z naší skupiny nováčků a stále mám strach vytáčet lidi, vím, že to zvládnu.

Snadné řešení

V zaměstnání jsou převážně mladí lidé a řekl bych, že svým věkem rozhodně vybočuji ze standardu. Je zde až překvapivě velká dávka kuřáků, bez ohledu na věk či pracovní pozici. Téměř všichni pijí, jako většina Čechů, alkohol a potkají se zde i osoby, jenž se po večerech otupují marihuanou. Dobře to znám, protože i já byl kus svého života na marihuaně závislý a používal jí jako útek od bolesti.

Když jsem začal volat, první dny byli opravdu velká dávka stresu. Bylo by snadné před těmi emocemi, které prožívám, utéct, a řešit situaci alkoholem, cigaretami nebo marihuanou, kterou bych relativně snadno sehnal. Tohle je ale jen krátkodobá strategie, která nevede k žádnému produktivnímu řešení. Drogy a závislosti jsou jen útěkem od reality a od emocí, které se bojíme konfrontovat. Vím, že tudy cesta nevede, a ačkoliv jsem párkrát přemýšlel nad tím, jak jednoduché by to bylo řešení v rámci stresu, vždy jsem to rychle zavrhl, protože k těmto závislostem se rozhodně vracet nechci. Nehledě na to, že jsem se rozhodl rok plně abstinovat, co se alkoholu týče, a zatím se mi to úspěšně daří.

Zdravé řešení

Abych dokázal zvládnout stres, strach a tlak, který na mě vyvíjí okolí, ale především vyvíjím já sám na sebe, musím mít pokryté základy. Co mezi ně patří? V první řadě jde o dostatek spánku. Ideální je chodit spát i vstávat ve stejnou dobu, ráno ve vystavit maximu světla, večer naopak minimu. Naučil jsem se používat i špunty do uší, díky čemuž můžu v noci větrat a nejsem rušen zvuky ze sídliště a silnice.

Důležitá je samozřejmě i správná strava plná pestrých zdrojů vlákniny a s minimem průmyslově zpracovaných potravin. Největší efekt má pak pro boj se stresem pohyb. Poslední měsíce jsem neměl problém si jít zaběhat nebo posilovat, ale bylo to ještě ve starém bydlišti i práci, kde jsem měl více času, spoustu energie a minimum stresu. Zde je ale situace zcela odlišná.

Optimalizace zdrojů

Jeden z problémů, které jsem očekával, a na které jsem také narazil, je vyvážení zdrojů. Pojďme si krátce popsat tři základní:

Energie. Díky energii máme dostatek sil dělat to, co chceme dělat. Energii získáváme nejen z jídla a spánku, ale také z pohybu.

Dopamin. Podívejte se dolů. To, co je pode mnou, mám po ruce. Je to “tady a teď” a je to snadno dostupné. A teď se podívejte nahoru. Většinou jde o vzdálené objekty, pro které musíme určitým způsobem plánovat a vyvinout větší úsilí, abychom se k nim dostali. A právě ve chvíli, kdy chceme něco, co je nám vzdálené, je tu dopamin. Jde o neuromodulátor, tedy ovlivňuje nervové buňky v nervové soustavě, aby byli více nebo méně aktivní. Díky dopaminu hledáme jídlo, lásku nebo úspěch. Tam, kde je motivace něco dělat, je i dopamin, a jako zdroj je omezený. Vždy, když hledíme do našich telefonů a skrolujeme na sociálních sítích se o dopamin připravujeme. Potom nám nezbývá na chvíle, kdy musíme překonávat překážky a být motivováni k akci.

Vůle. Pro některé z vás to bude překvapivé, ale i vůle je vyčerpatelný zdroj. A co to vlastně je? Vůle znamená, že když se rozhodnu, pak něco udělám, nebo naopak něco neudělám. Vůli tedy mohu využít na to, abych argumentoval se zákazníkem, ale zároveň i na to, abych si nekoupil balení sušenek, když kolem nich jdu v supermarketu.

Přechod

V minulosti jsem nebyl zvyklý pracovat v aktuální míře náročnosti a v plném časovém rozsahu pracovní doby. Má poslední práce grafika mi ve státní sféře dávala spoustu klidu, pohody a i volných hodin v rámci dne. Nyní je ale situace zcela jiná, a já musím sedm a půl hodin denně vykonávat náročnou práci. Co se týče energie, nemám problémy. Dostatečně spím, mám pohyb, v práci je k dispozici nekonečná zásoba kávy a snažím se dodržovat zdravé návyky.

Co se týče dopaminu, netrávím čas na sociálních sítích, a i když mi to občas ujede, vyhýbám se i zábavným videím na Youtube, které mohou dopamin značným způsobem vysávat. Na tiktok, což je absolutně nejhorší existující platforma z hlediska vyčerpání zdrojů, se naštěstí nedívám vůbec. Soustředit se umím, protože dokážu žít v přítomnosti a nefragmentuji si život tím, že neustále koukám do telefonu.

Šok

Co pro mě představuje největší problém je právě vůle. Když ráno naběhnu do práce plný elánu a se zákazníky vesele argumentuji a snažím se je přesvědčit, odpoledne již nemám vůli argumentovat a dojíždím na výpary. Je tedy nutné si vybírat své bitvy, nežli se lépe adaptuji a budu schopen vůli efektivněji využívat. A když večer přijdu z práce, mám problém jít sportovat. Nejsem někdo, kdo sport miluje, ale dělám to pro zdravotní a mentální benefity. A když nemám večer vůli, pak mám problém se přesvědčit, abych šel třeba běhat.

Přesto však vím, že sport je nejefektivnější nástroj pro boj se stresem. Proto jsem kladl velký důraz na to, abych ve dnech nadměrného stresu měl vždy večer nějakou formu pohybu, ať už šlo o běh, posilování nebo jógu. Právě díky návykům, sportu a vyhýbání se nezdravým závislostem pro krátkodobou a škodlivou kompenzaci stresu jsem měl skvělý základ k tomu, abych dokázal tyto náročné dny zvládnou. A i když jsem měl zdroje a energii díky zmiňovaným nástrojům, pravý boj se odehrával v mé hlavě.

Plus > mínus

Po úvodních pěti dnech volání, stresu a vyčerpání, popsaných v minulých částech této série článků, jsem si užíval víkend. Cílem bylo maximálně relaxovat, abych doplnil zdroje, ale zároveň jsem musel přijít s dlouhodobým řešením. Když jsem si četl knihu Charisma Myth a dostal jsem se k sekci o pozitivním přemýšlení, došlo mi, že vlastně přemýšlím dost negativně. Byl jsem zaskočen, protože chci být pozitivně smýšlející člověk, ale tohle uvědomění mi rapidně pomohlo.

Můj základní problém byl ten, že jsem očekával to nejhorší. Vždy, když jsem slyšel ve sluchátku vyzváněcí tón, byl jsem ve stavu úzkosti. Očekával jsem, že člověk na druhé straně bude negativně reagovat. Bál jsem se toho, že osoba na druhé straně linky na mě přenese špatné emoce, nebo to bude prostě jen blb a já si to budu brát až příliš osobně. A když stále očekávám jen to špatné, je jasné, že budu mít znatelně zvýšenou hladinu stresu i strach.

Změna

Došlo mi, že k tomu prostě musím přistupovat opačně. Místo očekávání toho špatného budu očekávat to dobré. Místo “teď zase potkám někoho, kdo bude nepříjemný a dá to najevo” musím začít přemýšlet ve stylu “teď potkám někoho, kdo bude pozitivní, zlepší mi den a já zlepším ten jeho, případně mu i pomohu”. Místo toho, abych se soustředil na to, co vše se může stát, se radši zaměřím na mou misi, a to je pomoc lidem.

Běžně je prodej disciplína založená na výsledcích a výdělcích. Prodejní motivace je často finanční, což na většinu prodejců funguje, ale já mám přístup jiný. Já to dělám proto, protože řeším něčí problém a mohu někomu pomoci. Když budu chtít pro osobu na druhé straně to nejlepší a bude mi důvěřovat, často využije řešení problému, jež nabízím, pokud u dané osoby problém existuje. Peníze jsou jen hezký vedlejší efekt. To je můj pohon, a právě na ten se musím zaměřit.

Toto uvědomění mi dává spoustu radosti a naděje. V pondělí jdu do práce pozitivně naladěn a s novým nastavením mysli. Bude to stačit? Jaké další techniky využiju? A jak vypadá na telefonu úspěch i neúspěch? To se dozvíte v dalším článku.