Jak funguje stres a proč ho prožíváme

Stres zažíváme v určité míře každý den. Ať je to při plnění úkolů, dopravní zácpě nebo když na nás začne štěkat naštvaný soused. Mnoho z nás ale může mít mylné představy o tom, jak stres funguje a jak ho využít ve svůj prospěch.

Ač je stres biologicky popsatelná reakce na vnější vlivy, pokusím se tento článek napsat spíše srozumitelnou formou, nežli vědecky a s minimem odborných pojmů. Mým cílem je zde srozumitelně vysvětlit, jak stres vzniká, co s námi dělá a jaké jsou jeho benefity a nebezpečí.

Květina

Spouštěč

Stres u nás vzniká ve chvíli, když se cítíme být ohroženi nějakým podnětem nebo situací. Neznamená to, že musím potkat na ulici tygra, abych cítil stres. Náš nervový systém totiž vyhodnocuje jako hrozbu i když si čteme negativní zprávu v novinách, nebo když na nás proudí v dnešní době přehnaná míra vstupních informací a mozek je z toho přetížen.

V podstatě budeme zažívat stres ve chvílích, kdy máme pocit, že aktuální situace nebo její součást je pro nás příliš náročná. Situace, osoby a podněty, které spouští stres se nazývají stresory. Šéf, který vám připomíná blížící se termín pro odevzdání vašeho úkolu je stresor, agresivní řidič ve vašem zpětném zrcátku je stresor, nízká částka na výplatní pásce je stresor.

Tělo sčítá rány - jak trauma dopadá na naši mysl i zdraví a jak se z něj léčit

Proč zažíváme stres

Stres má pro nás důležitou biologickou roli. Představte si doby pračlověka, mezi jehož základní potřeby patřilo obstarání přístřešku, potravy a rozmnožování. Pokud lovec vyrazil s primitivním nástrojem v ruce zabezpečit potravu, musel být pozorný, ve střehu, musel rychle přemýšlet, dobře vidět a když identifikoval cíl, musel mít dostatečný fyzický výkon k ulovení své kořisti.

A právě vytvoření optimálních fyzických podmínek pro zvládnutí těžkých úkolů je funkce stresu. Stres není psychologická forma mučení, stres je biologická příprava těla na zvládnutí náročné situace. Stres vzniká v situacích, kdy se musíme s něčím vypořádat, a jeho funkce je nám dát biologické podmínky k tomu, abychom to dokázali.

Květina

Bojuj, uteč, zamrzni, podlézej

Určitě jste někdy slyšeli spojení bojuj/uteč (fight/flight). Jedná se o naší reakci ve chvíli, kdy se setkáme s hrozbou či nebezpečím. Pokud potkám na ulici velkého psa bez vodítka a náhubku, můj nervový systém to vyhodnotí jako hrozbu a začnu produkovat stresové hormony, jako je třeba adrenalin (známý i jako epinefrin) a kortizol. Reakce na psa se ale může lišit.

První reakcí je boj, kdy po psovi něco hodím nebo začnu být agresivní – chci situaci řešit tváří v tvář. Druhou reakcí je útěk, kdy začnu od psa rychlým tempem utíkat a doufám, že mě nedožene. Další možností je zamrznutí, kdy zůstanu během hrozby nečinně stát – fyzicky se přestanu hýbat. Ač tato volba nemusí být příliš efektivní u psa, může být efektivní, když potkám medvěda. Zamrznutí slouží často i jako technika pro získání času na rozhodnutí toho, jaká bude moje strategie při vypořádáním se s nebezpečím.

Květina makro 2

Nejsem tu

Někdy je setkání s nebezpečím tak intenzivní, že můžu i ztratit vědomí. Poslední možnost, která se někde udává je volným překladem “podlézání”. Na nebezpečí reaguji tak, že se snažím vyhovět zdroji nebezpečí nebo mu prostě podlézat, aby měl nechal být - v případě psa bych se ho snažil slovně a gesty přesvědčit, aby mi neublížil.

V nebezpečné situaci může také dojít k disasociaci, kdy v podstatě “duševně opustím” aktuální situaci. Stává se to především u osob, které již dříve zažili nějaké trauma. Místo toho, aby situaci řešili tradičně (bojuj/uteč/zamrzni), nebudou reagovat a mentálně opustí realitu, aby tím snížili negativní dopady probíhající situace. V podstatě předstírají, že se nic neděje. Pokud by na takovou osobu pes zaútočil, nebránila by se fyzicky, ale mentálně by po dobu nebezpečí “utekla od reality”.

Květina

Co se děje s naším tělem

Jak už víme, stres a reakce bojuj/uteč přichází ve chvíli, kdy se setkáme se situací, kterou vyhodnotíme jako hrozbu nebo něco náročného. Naše nadledvinky (a mozek) vyloučí stresové hormony, které změní naší biologickou funkci. Pokud se zaměříme pouze na volby bojuj/uteč, co v tuto chvíli od našeho těla potřebujeme?

Potřebujeme být ve střehu, musíme mít dostatek energie a vzhledem k tomu, že historicky je nebezpečí především něco, s čím se vypořádáme fyzicky, potřebujeme nejvíce energie ve svalech, a zároveň i v mozku, abych mohli situaci rychle vyhodnocovat a vhodně reagovat. Tyto biologické změny zajišťují stresové hormony.

Květina makro 4

Adrenalin (epinefrin)

Představte si, že jedete vysokou rychlostí po dálnici a chcete předjet kamion před vámi. Začnete se zařazovat do levého pruhu, ale v tu chvíli se z mrtvého bodu vyřítí rychle jedoucí auto. Stihnete včas zareagovat a vrátíte se do svého pruhu, ale v tuto chvíli vám již naskočil adrenalin, jehož nástup je velice rychlý a jeho efekt již pociťujete.

Všimnete si, že vám rychle buší srdce, rychle dýcháte, máte stažené svaly, možná se potíte. Vybavíte si situaci, kdy se vám to stalo naposled? Adrenalin slouží v podstatě jako nakopávač, abychom mohli rychle reagovat a měli dostatek energie a optimálně připravené tělo pro boj nebo útěk.

Květina

Kortizol

Kortizol je stresový hormon, jehož nástup je narozdíl od adrenalinu v řádu minut. Jeho funkcí je například regulace tekutin v našem těle, a v podstatě odvádí zdroje od nepotřebných systémů, aby byli k dispozici zdroje v těch potřebných – tedy svalech, mozku, a měli jsme dostatek energie.

Když máme tělo zaplavené stresovými hormony, máme rozšířené zorničky (aby oči pojmuli více světla a měli jsme větší vizuální přehled o okolí), vytváří se méně slin ale více potu, máme zvýšenou rychlost tepu i dýchání. Naopak je potlačeno například trávení a je snížena funkce imunitního systému.

Květina makro 3

Využití stresu

Pokud se budeme bavit o krátkodobém stresu, ten je pro nás prospěšný. Udržuje nás bdělými a pozornými a dokážeme díky němu plnit úkoly. Ukázalo se, že běžný, krátkodobý stres je škodlivý pouze pro lidi, kteří ho považují za škodlivý, a nejhoršími efekty trpíme ve chvíli, kdy jsme vystresovaní z toho, že jsme vystresovaní.

Není to stres, co nás zabíjí, je to naše reakce na něj.

- Hans Selye, kanadský lékař

Správná hladina stresu je důležitá pro náš výkon. Řekněme, že dělám důležitý pracovní úkol. Pokud nebudu mít dostatek stresu, potom budu znuděn a nevydržím soustředěný. Pokud budu příliš vystresovaný, potom budu příliš roztěkaný a opět nevydržím soustředěný. Pokud budu mít optimální hladinu stresu, potom budu podávat i optimální výkon (přejdu do stavu “flow”).

Šampony bez zbytečného chemického bordelu

Vystresovaný vs. nabuzený

Když čelím stresové situaci, řekněme, že se třeba učím bruslit, mohu se k tomu stavět dvěma způsoby. Negativní přístup znamená: "Cítím se vystresovaný, tohle je špatné!" Pokud budu takto reagovat, budu zažívat negativní emoce. Mé tělo bude napjaté, budu neustále vyhledávat a očekávat hrozby a budu podávat špatný výkon.

Můžu mít ale i pozitivní přístup: "Cítím se nabuzený, a to mi pomůže zmáknout výzvu!" Když budu takto přemýšlet, mé emoce budou pozitivní. Mé tělo bude optimálně pracovat, abych se dokázal vyrovnat se vzniklou situací. Mé vyhodnocení situace bude více objektivní a můj výkon bude skvělý.

Využijte tedy krátkodobý stres ve svůj prospěch – je pro nás zdravý a prospěšný.

Květina makro 5

Chronický stres a jeho následky

Stres, který zůstává dlouho nevyřešeným je stres chronický, a ten je pro nás škodlivý. Dejme si z předchozích informací všech pět dohromady. Pokud jsem ve stresu, tělo přechází do bojového módu, ale vypíná či ubírá z jeho pohledu nepotřebné zdroje. Jelikož je potlačeno trávení, potom budu mít během dlouhodobého stresu žaludeční potíže. Jelikož je potlačen imunitní systém, dlouhodobý stres mi zvýší náchylnost k (nejen) infekčním onemocněním.

Nejčastější příčinou úmrtí jsou srdeční choroby. Játra jsou orgán, který čistí naši krev od cholesterolu a přebytečného tuku. Když jsem ale v chronickém stresu, játra fungují jen částečně a nefiltrují dostatečně, což znamená, že všechen ten přebytečný tuk a cholesterol koluje v mé krvi. A když mám něco nadbytečného v krvi, začne se to usazovat na nesprávných místech, tedy například v blízkosti srdce.

Květina

Bu bu bu

Nebudu vám nic nalhávat, chronický stres je svině. V našem těle může způsobit téměř cokoliv. Mezi příklady patří nedostatek spánku, poruchy trávení, vysoký krevní tlak, inzulinovou rezistenci (zvýšené riziko cukrovky), kardiovaskulární onemocnění, nadváhu, vyšší náchylnost k onemocněním, zvýšené riziko rakoviny a další.

Výzkumy ukázaly, že zneužívané děti mají vysoké riziko chronických onemocnění. Lidé trpící posttraumatickým syndromem zažívají více trávicích, dýchacích, oběhových a infekčních onemocnění. Náš autonomní nervový systém reguluje funkce jak tlak, dýchání, teplotu, zažívání a tep a z toho vyplývá, že chronický stres nás poznamená nejen psychologicky, ale i fyzicky.

Květina

S optimismem nejdál dojdeš

Blízkým příbuzným stresu jsou pesimismus a deprese, které jsou spojované se stresem a srdečními onemocněními. Lidé, kteří jsou charakterizování optimismem, štěstím, láskou a pozitivitou často žijí mnohem delší život nežli lidé, kteří vidí jen mraky. Mysl a tělo jsou propojené, pokud měníme svou mysl, měníme i své tělo.

Bolest je nevyhnutelná. Utrpení je volitelné.

- Haruki Murakami, japonský romanopisec

Funguje to ale i obráceně – když se budeme fyzicky usmívat, mělo by nám to zlepšit náladu. Například botox píchnutý do čela může snížit depresi, protože je těžké mít špatnou náladu, když mám zamrznuté mračící svaly.

Květina makro 6

Shrnutí

Krátkodobý stres je pro nás důležitý. Je to nástroj, díky kterému budeme efektivně čelit situacím, které považujeme za výzvy, hrozby či nebezpečí. Stres není psychologický, ale biologický jev a jedná se o reakci na stresory. Když se setkáme s nebezpečním, přecházíme do režimu bojuj/uteč/zamrzni/podlézej.

Dlouhodobě nevyřešený stres je chronický stres, který je pro nás nebezpečný a může způsobit spousty psychologických, ale i fyzických problémů. Je tedy nutné stres efektivně řešit, přemýšlet pozitivně a využívat stres ve svůj prospěch.

Jak ale stresu správně čelit a kompenzovat jeho následky? Co dělat po náročném dni? To se dočtete ve článku Jak zvládat stres.

Mohlo by vás zajímat

  • Jak se ze mě stal nekuřák a proč je tak snadné být kuřákem. Konzumentem cigaret jsem byl desítky let, a teprve nedávno jsem zcela odložil svůj cigaretový lék, elektronickou cigaretu, a s...
  • Co s tím - práce Poslední týdny jsem zažíval temnější období, které bylo doprovázeno depresí. Součástí problému je i aktuální zaměstnání, o čemž jsem mluvil v minulém článku. Ny...
  • Jak začít s osobním rozvojem Osobní rozvoj je pro mnoho lidí abstraktní spojení, které může znamenat cokoliv od ranního ustlání postele, přes pozitivní afirmace typu “jsem fantastický” až k...
  • Jak jsem si nastavil ranní rituál a odstranil špatné návyky. Každý z nás máme určitou formu ranního rituálu, kterého se, ať už vědomě či nevědomě, držíme. Co se stane od chvíle, kdy poprvé otevř...

Hledat