Jak jsem si dělal osobnostní test

Na internetu najdeme mnoho osobnostních testů, jenž nám slibují kompletní informace o tom, jak se chováme a proč. Jak moc jsou přesné a co nám vlastně řeknou? Můžeme se změnit, nebo jsme vázáni ke své genetice? A má vůbec smysl si nějaký test udělat?

K napsání tohoto článku mě inspirovala debata s kamarádem Mirkem o osobnosti, genetice a potenciálu změny. Každý z nás má v tomto ohledu jiný názor. Dle něj je naše osobnost jasně daná a nemůže se změnit. Pokud jsem introvert a energeticky mě vysává být ve společnosti lidí, nemůžu se proměnit v extroverta, kterého bude čas mezi lidmi nabíjet. Naopak dle mého lze změnit v podstatě vše, pokud jsou k tomu vhodné podmínky, a nic není nastaveno natvrdo.Cesta listí

Střet názorů

Většinou máme s Mirkem stejné názory a převážně si utahujeme z jeho přítelkyně Alenky, kterou naše hloupé kecy opravdu nerozhodí. Kritikou jejích jídelních návyků, neustálých nehod a špatných herních výkonů ve hře Heroes of the Storm si kompenzujeme svou vlastní neschopnost a nedostatek vlastní mužnosti. Když k nim ale jedu na návštěvu, na oplátku dostává Alenka bič do ruky a určuje, jak budeme nakládat se společným časem. Jedná se tedy o plně funkční symbiózu, která uspokojuje všechny strany.

Některé konverzace máme hlubší, ale jelikož se střetáváme často až během večerních hodin v rámci relaxačních aktivit, spousta našich debat směřuje do běžných událostí dne, ve kterých se snažíme najít maximální komickou hodnotu. Debata s Mirkem ohledně osobnosti je však jedno z témat, ve kterém se opakovaně neshodneme a vždycky vyceníme zuby jako dvě testosteronem nabité čivavy. Nevidím lepší způsob, jak vyhrát argument, nežli udělat vlastní průzkum a následně vydat zcela zaujatý článek. Je tedy čas pomazlit mé křehounké ego a nekompromisně a veřejně vytřít s Mirkem a jeho názorem podlahu – sorry jako.

Splav

Úvodní nastavení

Humor stranou, pojďme si jasně a srozumitelně definovat naše rozdílné pohledy a zamyslet se nad metodikou, kterou použít pro zjištění výsledku. Počáteční rozpor je následující.

Mirek: Máme charakterové rysy, které jsou víceméně neměnné.

Já: Změnit lze vše, pokud jsou k tomu vhodné podmínky. Tento názor mám ze své praxe, protože si připadám v některých ohledech jako jiná osobnost, než kterou jsem byl.

Dřevěná bouda

Metodika

K definici a změření charakterových/osobnostní vlastností a rysů se používají osobnostní testy. S Mirkem jsme mluvili konkrétně o test Big Five (Velkých pět), ale jako další proměnnou přidám i test Myers-Briggs.

K tomu, abych zjistil, kde se skrývá pravda, mohu použít jen příklad sám sebe, což bohužel znamená i naprostou neobjektivitu a zkreslení. Nemám po ruce nestranné dobrovolníky, kteří si testy udělali před pár lety a nyní si je mohou udělat znovu.

Má metodika je tedy zaujatá, ale z mého pohledu jediná dostupná. Každý test si udělám dvakrát, jednou z pohledu aktuálního já, a podruhé z pohledu pasivního Lukáše, kterým jsem byl před pár lety. Samozřejmě, je zde nutné brát v potaz, že jsem ovlivněn jistou zaujatostí, nemohu přesně vyplnit test, jako Lukáš před pár lety a stejně tak mohu mít tendenci test vyplňovat jinak, aby výsledky dopadli v můj prospěch. Pokud se tedy výsledky testů nebudou radikálně lišit (hypotetický starý vs. nový Lukáš), pak je pravděpodobné, že rozdíly jsou jen z důvodu zaujatosti a nic se nezměnilo.

Strom park

Osobnostní rysy

Každý z nás je jiný, má jinou povahu a osobnostní rysy, které definují naše chování. Po chvíli pátrání na internetu jsem zjistil informaci, která podporuje Mirkův názor. Psychologové se obecně shodují, že naše osobnostní rysy jsou relativně stabilní. Je ale běžné, že se měníme s věkem. Například, pokud jsem v mládí aktivní extrovert, který neustále chodí mezi lidí, ve stáří můžu přejít v introverta, který tráví čas spíše na své zahrádce. V případě mého argumentu ale věk nehraje roli, hlavní je potenciál pro změnu.

Osobnostní testy Big Five a Myers-Briggs, které zde zmiňuji, jsou vědecky založené, přesto nejsou dokonalé a mají své příznivce i odpůrce. Přesto se jedná o funkční modely, které máme aktuálně k dispozici. Proč si ale vůbec dělat osobnostní test, když se dobře znám? Řekněme, ne že všichni z nás si některé věci o sobě samých zvědomují, nebo připouští.

Když budu dobře znát a využívat svůj osobnostní typ, může mi to pomoci pochopit, proč dělám, co dělám, a přiblíží mě to k mému autentickému já. Snižuji tak riziko toho, že budu následovat hodnoty a záliby někoho jiného nebo akceptovat nějakou nálepku, kterou mě ostatní označí.

Tekoucí voda

Test 1: Myers-Briggs Type Indicator (MBTI)

Tento osobnostní test rozlišuje základní čtyři hodnoty.

  1. Co dává lidem energii, jestli externí svět (extroverze) nebo interní svět (introverze).
  2. Jak vnímáme informace, tedy jestli používám smysly a preferuji vycítěné informace z externího světa, nebo intuici, a následuji svůj vnitřní/imaginární svět.
  3. Jak zpracovávám informace, jestli se zaměřuji spíše na přemýšlení, kdy používám hlavně logiku, nebo na cítění, kdy se rozhoduji spíše na základě pocitů.
  4. Jak organizuji svět kolem sebe. Mohu usuzovat, kdy se snažím vše organizovat dopředu a držet se plánů, nebo vnímat, kdy více improvizuji a jsem spontánní.

Pokud si udělám tento test, vyjdou mi čtyři písmena, jimiž budu definován.

EExtroversion (Extraverze) vs IIntroversion (Introverze)

SSensing (Smysly) vs N – iNtuition (Intuice)

TThinking (Myšlení) vs FFeeling (Cítění)

JJudging (Usuzování) vs PPerceiving (Vnímání)

Tento test jsem si dělal na webu 16personalities. Nejedná se přímo o Myers-Briggs, ale je založen na tomto modelu a především jsem si ho dělal již před rokem, takže mám referenci navíc (bude rozdíl oproti Lukáši před rokem a nyní?).

Starý Lukáš

Nejprve jsem test vyplnil tak, jak mám subjektivní pocit, že by ho vyplnil starý Lukáš, který trávil čas spíše pasivním sezením na zadku. Získal jsem tento výsledek.

ISTP-T

  • 87% introverze / 13% extroverze
  • 34% intuitice / 66% smysly
  • 73% myšlení / 27% cítění
  • 24% usuzování / 76% vnímání
  • 28% asertivita / 72% turbulentnost (oproti Myers-Briggse dodatečná klasifikace u testu 16personalities)

Nový Lukáš

Poté jsem si udělal test znovu a vyplnil ho dle aktuální situace. Výsledek byl až překvapivě rozdílný.

INTJ-A

  • 61% introverze / 39% extroverze
  • 52% intuitice / 48% smysly
  • 52% myšlení / 48% cítění
  • 75% usuzování / 25% vnímání
  • 76% asertivita / 24% turbulentnost

Jak je vidět, nově jsem více extrovertní, více intuitivní, více cítím a z vnímání jsem přepnul na usuzování. Mohu to jen potvrdit, protože dříve jsem životem procházel bez plánování, nyní plánuji hodně a využívám pomůcky, jako třeba Bullet journal. Mimochodem, stejný výsledek, tedy INTJ-A, mi vyšel i před rokem.

Znamenají ale tyto výsledky, že jsem jiná osoba a že se mé osobnostní rysy změnili? Pojďme se podívat na Big Five.

List u splavu

Test 2: Big Five Personality Test

Osobnostní test Big Five se zaměřuje na 5 osobnostních charakteristik, a je trochu podobný předchozímu MBTI. Test, který jsem si dělal já, jsem dělal na stránce truity.com.

Charakteristiky, které se hodnotí v Big Five testu jsou následující:

  1. Otevřenost zkušenostem (vynalézavý/zvědavý vs. konzistentní/opatrný). Tuto charakteristiku bychom mohli nazvat také jako intelekt. Můžeme zde zahrnout věci jako představivost, dobrodružnost, zvědavost a chuť zkoušet nové věci vs. život v rutině. Vyšší skóre znamená vyšší otevřenost.
  2. Svědomitost (efektivní/organizovaný vs. bezstarostný/lehkovážný). Tato charakteristika značí moji schopnost organizace, důkladnost, sebe-disciplínu a opatrnost. Vysoké skóre tedy značí spolehlivost, cílevědomí a uspořádanost, ale zároveň nižší spontánnost.
  3. Extraverze (extravertní/energický vs. samotářský/rezervovaný). Tedy jak moc dokážu mluvit, být energetický a asertivní. Extraverze také udává, jak moc chodím do společnosti a užívám si vtéto oblasti života. Nízké skóre sedí samotářům.
  4. Přívětivost (přátelský/soucitný vs. vyzývavý/odtažitý). Zde se promítají vlastnosti jako empatie, soucit a vřelost. Vysoké skóre mají lidé, co důvěřují ostatním a mají otevřené srdce, na druhou stranu mohou být naivní či poddajní.
  5. Neuroticismus (stabilní/sebejistý vs. senzitivní/impulzivní). Tato vlastnost v podstatě udává emoční stabilitu a schopnost vyrovnání se s různými emočními stavy. Nízké skóre značí klid, bezpečí a spokojenost sám se sebou. Vysoké skóre značí úzkosti, vysoký temperament a náladovost.

Starý Lukáš

Jako Lukáš, kterým jsem kdysi býval, jsem subjektivním vyplněním obdržel následující hodnocení:

  • Otevřenost zkušenostem 60
  • Svědomitost 31
  • Extraverze 17
  • Přívětivost 31
  • Neuroticismus 75

Zkoušel jsem nové věci, ale obvykle nešlo o příliš zdravé formy chování. Nízká svědomitost odpovídá “je mi to u prdele” systému, nízká extraverze zase odpovídá tomu, že jsem nevyhledával nové přátele ani sociální kontakty (vyjma stavu opilosti). Nebyl jsem příliš přívětivý a nezvládal své emoce. Jinými slovy, tento výsledek reálně definuje můj minulý stav.

Nový Lukáš

Když jsem vyplnil test z pozice mé aktuální situace, obdržel jsem následující hodnoty:

  • Otevřenost zkušenostem 73
  • Svědomitost 73
  • Extraverze 50
  • Přívětivost 56
  • Neuroticismus 26

Dle nynějšího testu jsem více otevřen novým zkušenostem (které jsou nyní pozitivní, tedy sport, návyky atd.) a především jsem svědomitá osoba, která plánuje a plní své závazky. Snažím se více komunikovat, budovat vztahy a být více sociální osobou. Jsem přívětivější a otevřenější a zároveň již dokážu regulovat emoce. Ano, odpovídá to realitě.

Houpačka

Výsledky

Pokud bychom vzali v potaz velké rozdíly ve výsledcích, potom se dá snadno říct, že jsem měl pravdu. Byl jsem nějakou osobou, a teď jsem někdo jiný, povaha se dá změnit, hurá, uzavřeno, nebo ne? No, není to tak jednoduché. Když jsem se nad tím zamyslel, obávám se, že ač to zcela rozporuje výsledku testů, Mirek měl pravdu. Že vám to nedává smysl? Zkusím vám svůj názor objasnit.

Pojďme se podívat třeba na extraverzi. Jednoduše se dá říct, že introverta energeticky vysává pobyt ve společnosti a raději bude sám či s limitovaným počtem osob, zatímco extrovert miluje davy a lidi a nabíjí ho to energií. A ačkoliv nyní chodím více mezi lidi, snažím se být sociálně aktivnější a budování vztahů pro mě má mnohem vyšší prioritu než dřív, energeticky je pro mě pobyt ve společnosti velice podobný jako dřív. Aha, takže ač test říkají jednu věc, vůbec jsem se nezměnil? No, hmm…

Větev

Kontext

Problém těchto testů je ten, že všechno je závislé na kontextu. Když já jako introvert vejdu do místnosti 20 lidí, které všechny dobře znám a budeme spolu hrát hry a povídat si o zábavných věcech, budu energeticky nabitý bez ohledu na situaci. Když ale přijdu do místnosti, kde je 20 lidí, jenž vůbec neznám, budu energeticky vysátý již během prvních konverzací. A tohle je něco, co osobnostní testy nezohledňují.

Nezohledňují to, že můžu běžně zvládat emoce, ale určitá situace mě totálně vykolejí. To, že se snažím být svědomitou osobou, ale zároveň dělám věci, které tomu zcela odporují. To, že na někoho budu přívětivý a usmívat se, ale na někoho se budu tvářit jak prezident na prázdnou flašku becherovky. I osoba sebeotevřenější zážitkům někdy prostě řekne ne, jako třeba na prosbu manžela o trojku s náhodnou ovcí. Všechno je závislé na situaci, osobám a vlivům, jde o kontext a ač může být základní hodnota naší osobnosti jakákoliv, v mnoha případech se budeme chovat jinak a v rozporu s ní, protože nás k tomu dovedou okolnosti.

Rozestavěný most

Růst

Další problém osobnostních testů je ten, že nezohledňují růst, a především mohou sloužit jako nástroj k limitaci růstu. Když budu přesvědčen, že na sobě mohu změnit cokoliv, potom je pravděpodobnější, že k tomu dojde, když o to budu stát. Genetika a povahové rysy mohou zůstat stejné, ale mé chování se bude lišit. Jsem definován a vnímán okolím dle mého chování a mých akcí, ne nějakou fixní osobností. To, jak se chovám a co dělám má vliv na svět a prostředí kolem mě, ale na tom, jakou mám povahu záleží jen v rozsahu, jaký já si zvolím. Všechno je subjektivní.

Abych to vysvětlil, a zůstaneme u našeho příkladu. Když budu chodit do společnosti, vyhledávat nové přátele a snažit se mluvit s novými lidmi a udržovat stávající vztahy, je úplně jedno, jestli jsem introvert, protože se chovám jako extrovert. Je jedno, jestli mě to dává nebo saje energii, záleží na tom, jaký mám vliv na svět kolem mě, a zároveň na tom, jak nechám svět kolem mě ovlivňovat mé rozhodování. A to mě přivádí k dalšímu problému osobnostních testů.

listi_silnice_garaz.jpg

Důvěra

To, co tyto testy nezohledňují je totiž fakt, jestli v tyto testy věřím a jakým způsobem jejich výsledek ovlivní moje chování. Pokud mi test řekne, že jsem introvert a k tomu si přečtu, že tato charakteristika nejde změnit, potom si můžu říct: “Jaj, tak to se nedá nic dělat, nebudu se ani snažit”. Jinak řečeno, na základě testu nastavím sám sobě limity, které bych bez jeho výsledků ignoroval a hravě překročil. Pokud si ale udělám test jen jako základní přehled o mých vlastnostech, ale budu vědět, že jde čistě jen o informační nástroj a ne o něco, podle čeho bych se měl chovat, pak mohu být naoko extrovertem, i když jsem v jádru introvert.

Záleží tedy na tom, jak moc v test věřím, a jak věřím v omezení na základě jeho výsledků. Pokud budu věřit, že mám povahu, která mě definuje a která je neměnná, zůstanu v limitech svého nastavení. Pokud věřím, že vše je proměnlivé, potom limity odstraňuji. Je to stejné jako například s numerologií. Ta je stejně, jako vykládání karet či horoskopy, jen podvod založen na statistikách a psychologii. Numerolog vám pošle text, který sedí na většinu lidí a vy lapáte po dechu z toho, jak strašně to vystihuje vaši osobnost. To, že vaší odlišně se chovající kamarádce poslal úplně stejný text, je věc jiná.

Ve finále ale záleží na tom, jestli díky tomu, co jste obdržel/a, budete lepší osobou. Je úplně jedno, že je to založené na podvodu, stejně jako je jedno, jestli je osobnostní test založený na vědě. Na čem záleží nejsou výsledky testu, ale moje akce a rozhodování, které se na základě výsledků dostaví. Jinak řečeno, nezáleží zase tak na příčině (výsledky testu), ale na následku (jak se rozhodnu chovat poté, co informace obdržím).

Park listí

Jaký je teda výsledek?

Pojďme se zamyslet nad tím, jak tedy můžeme celou věc vyhodnotit. Mám pravdu já s tím, že vše je proměnlivé, nebo Mirek s tím, že osobnostní rysy jsou neměnné? No, ač si to na první pohled rozporuje, dle mého máme pravdu oba. Věřím tomu, že základní povaha je neměnná, ale zároveň, a to je to důležité, věřím také tomu, že na povaze nezáleží ve chvíli, kdy se pro to já rozhodnu. Vše je totiž vysoce subjektivní. Nezáleží tak na tom, jakou mám povahu, ale především na tom, jak se chovám a jaká dělám rozhodnutí a akce. Ano, mé chování je z části následkem mých osobnostních rysů, ale jen v tom rozsahu, který já dovolím. I introvert může být ve společnosti a neurotik být v klidu, když si to tak nastaví a najdu si k tomu vhodné nástroje.

Z mého experimentu bylo jasné, že výsledky se značně liší u mé staré verze pasivního Lukáše a aktuální verze člověka, co chce růst. Problém nacházím v tom, že i testování je subjektivní, a hraje roli určitá zaujatost. Je možné, že naše povaha je stále stejná, ale nemyslím si, že jde aktuálně objektivně změřit. Jinak řečeno, z výsledků mého experimentu mám pocit, že osobnostní testy mohou změřit nějakou moji verzi v čase, ale nemyslím si, že dokážou objektivně změřit základní charakterové rysy. To je něco, co si musíme v průběhu života najít samy.

Kapradí

Nasraný snadno a rychle

Například jen to, že jsem se naučil chápat emoce a mám nástroje, jak je zvládat, snížilo můj neuroticismus o hromadu bodů. Když pak ale hrajeme s Mirkem a Alenkou Heroes of the Storm, dokážu se hloupě rozčílit úplně stejně, jako před lety. Možná jsem nezměnil svou osobnost, která občas stále vykukuje, ale v mnoha ohledech jsem změnil své chování a přemýšlení. A jen tím, že jsem vyřadil že života některé věci, jež mě rozčilovali (zájem o politiku), jsem subjektivně někdo, kdo je klidnější a vyrovnanější. Ale vše je i následek toho, že jsem více spokojen sám se sebou.

Mé jádro je stejné, ale zkušenosti, okolnosti a kontext se neustále mění. Potkáte třeba osoby, které jsou naštvané na celý svět, ale v jádru osobnosti mají slabý neuroticismus. To jen okolnosti je změnili a dohnali k chování, které neodpovídá jejich rysům. A díky tomu si myslím, že i kdyby osobnostní rysy byli neměnné, vůbec na tom nezáleží, protože kontext se mění neustále. A na kontextu nebude záležet jen ve chvíli kdy já se rozhodnu, že na něm nezáleží.

Splav

Jak využít osobnostní test

Ok, možná mé zhodnocení zní tak, že nasrat na nějaké osobnostní testy – prostě budu tím, kým chci být. Ano, dalo by se to tak říct, ale osobnostní test jde určitě využít pro svůj prospěch. Jak na to? Nejprve bych si udělal test Big Five, povídal se na výsledky a pochopil, jakou jsem aktuální osobou. Například to, že jsem introvert mi značí, že využívám hodně své vnitro a své myšlenky, ale zároveň přicházím o okolní svět. Pokud jsem svědomitý, budu spolehlivý pro sebe a ostatní, ale zároveň při všem to plánování přicházím o spontánnost a mnoho radosti z překvapení, které lehce chaotický život může přinést.

Tím chci říct, že bych si vzal výsledky a díky nim se zamyslet nejen nad tím, kdo jsem, ale i nad tím, o co vše v životě na základě svých povahových rysů přicházím. Zvědomění je první krok k růstu. Když pochopím, kdo jsem a proč se chovám, jak se chovám, mohu jít mimo komfortní zónu a ochutnat život z jiného hlediska.

Ve výsledku považuji osobnostní test užitečný nástroj, ale ne z toho důvodu, abych se jím řídil. Právě naopak, abych dokázal, že ač mi dala příroda nějakou biologii, geny a povahu, já jsem ten, kdo má nad svým chováním kontrolu.

A když mi někdo řekne “jsi jablko”, na truc mu dokážu, že umím být i “hruška, paprika nebo horkovzdušná pistole”.

Mohlo by vás zajímat

  • Jak jsem kdysi bydlel sám Píše se rok 2006. Zemi vládne Václav Klaus, v kinech běží druhý díl Pirátů z Karibiku a z rádia vaje Vítr od Lucie Vondráčkové. Můj pracovní pohovor v Brně dopa...
  • Jak jsem se naučil anglicky Studium cizího jazyka není pro každého. Jsem ve věku, kdy bych asi neměl trpělivost se učit cizí jazyk. Naštěstí jsem se ten základní z nich, tedy angličtinu, j...
  • Jak jsem šel na rychlé rande - výsledky Je to za mnou. Příprava, očekávání, a následně i samotné rychlé rande se sedmnácti ženami. Tato událost byla zábavná, ale zároveň i vyčerpávající. Měl jsem možn...
  • Jak nás ovlivňuje naše trauma a proč je zodpovědné za naše závislosti. Nedávno jsem při svém vzdělávání narazil na podcast s doktorem Gaborem Maté, který je i autorem mnoha knih. Jeho fascin...
Zde něco napiště...
nebo přidejte komentář jako host
Nahrávám komentář... Komentář bude obnoven po 00:00.

Odběr novinek

Souhlasím s Zásady ochrany osobních údajů

Hledat