Pár pracovních pohovorů mám za sebou, a získal jsem díky tomu cennou zpětnou vazbu. Mám dobré přemýšlení a nastavení mysli, ale chybí mi zkušenosti v oblasti obchodu. Zkoušel jsem společnosti zaměřené na vzdělávání, vývoj softwaru pro projektový management a další na výkonnostní marketing. Tentokrát nás čeká kreativní agentura.

Společnost D: Kreativní agentura / obchodní zástupce

Tuhle společnost jsem našel na StartupJobs. Jde o menší tým lidí, který však spadá pod větší agenturu na výkonnostní marketing. Doteď si obchod řešili nějak tak po svém, ale nyní hledají někoho, kdo se o něj bude starat. V inzerátu sdělovali, že pokud uchazeči chybí nějaké zkušenosti, nemají s tím problém a rádi ho to doučí. Náplní jejich práce jsou video reklamy, grafika, obsah (články, příspěvky, popisky) pro weby a sociální sítě, kampaně.

Po mém zaslání životopisu a motivačního dopisu, který jsem opět vedl otevřenou autentickou formou, se ozvali zpět a pozvali mě na pohovor. Tenkrát ale nešlo o žádný video hovor, poprvé jsem sednul do auta a jel osobně do Prahy.

Vstupní pohovor

Řidičský průkaz jsem si dělal teprve minulý rok, a centrem Prahy jsem ještě nejel. Pro jistotu jsem zvolil parkování v obchodním centru Westfield, do jehož parkoviště se dá sjet snadno z dálnice a poté opět najet na dálnici. Z Westfieldu jsem přešel na blízkou stanici metra a o pár zastávek dál byl můj cíl.

Protože nerad jezdím pozdě, a zvláště co se podobných příležitostí týče, byl jsem na místě asi o hodinu dřív. Chtěl jsem zajít do nějaké kavárny a posedět, ale v blízkosti jsem žádnou nenašel. Místo toho na mě z důsledku stresu přišla potřeba vyprázdnění střev, a rychlou chůzí jsem tak našel toaletu hledáním v nedalekém Bauhausu.

Do společnosti jsem poté šel přes recepci, kde jsem nahlásil kam jdu a proč. Byl jsem vpuštěn dovnitř, a výtah byl přednastaven automaticky tak, aby mě dovezl do mé destinace vyššího patra. V klidu jsem se vydýchal, přešel na pozitivní myšlení a s úsměvem vcházel do dveří.

Uvítala mě nejprve slečna z oddělení lidských zdrojů, se kterou jsem schůzi domlouval. Byl jsem posazen do zasedačky, kde se pohovoru účastnil ještě vedoucí oddělení lidských zdrojů, říkejme mu Jakub, a také provozní ředitel, který se účastnil vzdáleně přes video a já na něj koukal přes notebook, který byl přede mě položen.

Mystifikace

Před pohovorem mi bylo sděleno, že nejde o pohovor, ale spíše neformální popovídání u kávičky. Realita? Byl to klasický pohovor. Tyhle lidi z oddělení lidských zdrojů si to můžou popisovat, jak chtějí, ale v podstatě mě musí vyhodnotit a zjistit, jestli jsem dobrý kandidát pro zvolenou pozici. Povídání o tom, jak je venku krásně a jak je hezká Praha by jim asi příliš hodnotných informací neposkytlo.

V rámci pohovoru mi popsali, co si představují od dané osoby. Zároveň se samozřejmě ptali na nějaké věci mě. Šlo o typické otázky typu proč chci pracovat zrovna u nich, proč tahle práce atd. Provozní ředitel se mě ptal na nějaké teoretické otázky, co se obchodu týče, a zrovna na tyhle otázky jsem mu dokázal správně odpovědět. Celý pohovor proběhl relativně dobře a při loučení jsem cítil, že by to mohlo dobře dopadnout. Zároveň jsem měl dobrý pocit i z nich. Dostal jsem informaci, že se mi za pár dní ozvou a řeknou, co dál.

Zadání

O pár dní později mi volal Jakub, aby mi oznámil, že by si mě v dané pozici na základě vstupního pohovoru dokázali představit a prý jsem první, komu volá, což ve mě vzbudilo pozitivní očekávání. Následně jsme domluvili další pohovor o týden později, a k tomu jsem obdržel i praktické zadání. „Vyberte si nějakou firmu, kterou byste oslovil, dáme si pak role play (hraná scénka) a uděláte nám nějakou prezentaci. Víc informací vám k tomu dávat záměrně nebudu.“ Více informací vám pošlu dnes emailem.

 Problém byl ten, že jsem neměl moc příkladů z ukázek jejich práce kromě pár reklam, co mají na webu. Ani nevím, jak naceňují práci, jak tvoří obsah pro klienty, v podstatě jsem měl jen dost limitovaná data, což byl jejich záměr. Zároveň jsem trochu špatně pochopil celé zadání. Zadání, které jsem měl obdržet do emailu, mi nepřišlo. Druhý den jsem Jakubovi volal, řekl, že mi to pošle odpoledne. V realitě to poslal až o několik dní později.

1. Vyberte nějakou firmu, kterou byste oslovil s nabídkou našich služeb. Zaměřte se na příspěvky na Facebooku.
2. Vypracujte prezentaci našich služeb pro tohoto klienta.
3. Poté nám vysvětlete, proč jste zvolil daného klienta a proč jsem dělal prezentaci tímto způsobem.

V podstatě jsem očekával role play, tedy oni budou hrát klienta, já zjistím, jaké má potřeby a následně mu je zkusím vyřešit dle služeb agentury. Hodně jsem se učil a soustředil na techniky prodeje, a prezentaci jsem si nechal v podstatě ústní formou.

Praktický pohovor

Druhého pohovoru se zúčastnil Jakub, opět také ředitel provozu a nově i ředitel samotné kreativní agentury. Jako první jsem jim představil svého klienta, což byl majitel několika kamenných prodejen, e-shopu a zároveň výrobce jistého druhu zboží.

Z jejich pohledu byl výběr dost špatný, protože se soustředí na mnohem větší firmy. Vysvětlil jsem, že v této firmě vidím snahu a potenciál růstu. Oni ale měli úplně jinou představu o klientovi i o způsobu, jakým jsem klienta identifikoval. Ředitel provozu se mě zeptal, jakým způsobem bych takového klienta oslovil. Řekl jsem, že bych mu normálně zavolal, na což jsem dostal odpověď “Tak mu zavolejte”. S něčím takovým jsem lehce počítal, vzal jsem tedy bez váhání do ruky telefon, klienta vytočil a nastavil hlasitý poslech.

“Dobrý den, u telefonu Lukáš Mikula ze společnosti XYZ, neruším vás v nevhodnou dobu?” “Co chcete? Těhlech hovorů mám spoustu, rovnou mi řekněte, co nabízíte!”
“Určitě, pokusím se to sfouknout ve 30 vteřinách. Pomocí marketingu získáváme klientům více zákazníků a zvyšujeme prodeje. Je to…”
“O tohle nemám zájem, děkuji.” Píp, píp, píp.

Ano, vůbec to neklaplo, ale to je u obchodu celkem běžné, a tak jsem se tím příliš nezabýval. Dostal jsem zpětnou vazbu v tom, že tohle se u velkých klientů nestává, protože ty si vždycky nabídky vyslechnou. Důkaz toho, že o obchodu mezi firmami (B2B) vím úplné prd.

Prezentace

Následně jsme přešli do prezentace, a zde jsem opět totálně selhal. Oni si představovali, že vytvořím nějakou digitální opojnou visuální prezentaci, ze které si klient sedne na prdel. Já se ale s papírem a tužkou soustředil čistě na obsah, protože na formu jsem neměl čas – tedy nebyla to v průběhu týdne má priorita. Jelikož jsem stále neuměl vést obchodní jednání, soustředil jsem se na to, a ne na ukázky toho, jak má vypadat správný příspěvek na Facebooku. Což mimochodem nemám ani tušení, většina dnešního marketingu je stavěná na kvantitě, ne na kvalitě.

Bylo zde jasně vidět, jak moc si nerozumíme. Zcela uznávám, že jsem dost selhal a spousta toho je má chyba, protože hodně věcí a požadavků jsem špatně pochopil i špatně zpracoval. Soustředil jsem se na špatné věci a opět to demonstrovalo mojí absenci znalostí a zkušeností.

Co se týče výsledku, nebyli spokojeni. Jakub mi řekl, že jsem sice tvárný a líbí se mu můj přístup a pokora, ale ze začátku bych potřeboval mentora a museli by mi věnovat spoustu práce. A musejí teď přemýšlet, zda si to mohou dovolit, nebo raději zvolí někoho zkušenějšího. Tím jsme to celé ukončili a já odcházel smířen s tím, že tohle fakt nedopadne.

Asi lepší

Ačkoliv vinu vždycky beru na sebe a hledám chyby v sobě, protože tam můžu dosáhnout změny, v určitých ohledech mě tahle společnost zklamala. V inzerátu tvrdili, že co nebudu umět, mě doučí, ale pak to představovalo problém a systém výběru příliš neadaptovali mé absenci znalostí a zkušeností v oblastí obchodu. Obdržené zadání bylo dost vágní, v určitých ohledech nesrozumitelné a zaslané o několik dní později, než mi bylo řečeno.

Na závěr mi bylo řečeno, že mi dají vědět, jak to celé dopadlo, ale už se od nich nikdo nikdy neozval – opravdu profesionální přístup. A to nejlepší, na můj dotaz “Jaká je vize vaší společnosti, tedy proč to děláte?” jsem obdržel odpověď jako “Peníze” či neurčité prázdné fráze, což je tak trochu známka chaosu a absence jasné mise.

Ve finále jsem hrozně rád, že v téhle společnosti nejsem, protože bych tu hodně rychle selhal, ač bych se snažil jakkoliv. Nevěřím tomu, že by se mi někdo věnoval tak, jak bych potřeboval, ale na druhou stranu bych se neměl hlásit na pozici, kde potřebuji chůvu.

Je nutné zmínit, že jsem s nimi měl jen limitovanou interakci. To, že Jakub není schopný splnit, co říká, není odrazem celé společnosti. Měl jsem hodně limitovaný pohled pod pokličku, a tudíž vím absolutní prd. Takže tu můžu prezentovat svůj názor, ale je nutné si uvědomit, že ten je hodně zkreslený a založený pouze na domněnkách. Rozhodně jim nechci křivdit, protože díky nim jsem tam, kde jsem teď. A jak oni nebyli v tento čas vhodní pro mě, já nebyl, ani zdaleka, vhodný pro ně. Takže jsme snadno našli souhlas, i když mi o tom nikdy neřekli.

Skvělá zkušenost

Tenhle druhý pohovor byla zkušenost, kterou jsem potřeboval. Totálně jsem se ujistil v tom, že vím kulové o obchodu, a zvláště o obchodu napříč firmami. Jinými slovy, mířím strašně vysoko, strašně rychle. To, co jsem si myslel, že budu dělat je až příliš ambiciózní, a proto musím začít mnohem níž, od základů.

Co to konkrétně znamená? A jaké ty základy jsou? To si povíme už v příštím článku.