Vím, jaký byt hledám. Čeká mě tedy procházení nabídek, oslovování nabízejících a samotné fyzické prohlídky bytů. V tomto článku se zaměřím na to, jaké webové portály jsem k hledání bytu používal, na další užitečné nástroje a také na to, jakým způsobem jsem byty poptával.

Začít se někde musí, a v mém případě to bylo napsáním “pronájem bytu Praha” do Google. Ano, i tak snadné to na začátku může být. Na základě svých zkušeností s vámi nyní nasdílím weby, jež jsem aktivně využíval.

Portály s nabídkami pronájmu bytů

Sreality
Tento portál jsem využíval asi nejvíc už proto, že má k hledání vedle snadno dostupnou mapu. Praha je velké město a nechci komplikovaně a zdlouhavě dojíždět do práce, z toho důvodu byla názorná mapa skvělý pomocník.

Reality.idnes.cz
Další z portálů, který nabízí velkou dávku nabídek a mnohé možnosti filtrování. Společně s Sreality se mnoho nabídek sdílí, ale doporučuji používat oba portály, aby vám nic neuniklo.

Ulovdomov.cz
Další portál obsahující spousty nabídek i mapu.

Bezrealitky
Zde jednáte přímo s pronajímateli a neplatíte provize realitním kancelářím. Na druhou stranu je ale nutné počítat s tím, že realitní makléři mají své služby a veškeré vyplívající zákonitosti většinou podchycené, přičemž jednání s majiteli, kteří nemusí být v komunikaci příliš obratní, může být zdlouhavé, komplikované nebo i na škodu. Určitě bych se nebál službu využít, ale je nutné počítat s tím, že na druhé straně většinou není odborník.

eSpolubydleni.cz
Jak z názvu vyplívá, jde o nabídky zabývající se spolubydlením. Vzhled webu je otřesný, ale na funkčnosti to nic neubírá.

Flatio.cz
Krátkodobé pronájmy a spolubydlení.

idealninajemce.cz
Alternativa realitek pro majitele bytů. Služba jim zajistí nájemníky a o vše se stará. Aktuálně menší množství nabídek a vyšší ceny. Uvidíme, zda se to zlepší časem.

flatzone.cz
Přehled dostupných developerských projektů a bytů k pronájmu.

Filtr a nástroje

To, co hledám, jsem popsal v první části článku o hledání bytu. Ze zmíněných portálů jsem většinou používal sreality, reality.idnes a bezrealitky. Ve filtru jsem nastavil pronájem a definoval cenu. Často jsem upřesnil i lokalitu Prahy na Prahu 4 či přilehlé části. Také jsem v pozdější fázi omezoval termín nastěhování na dva dny před 1. červnem, abych měl chvíli na zabydlení, a u vybavení jsem zaškrtával Částečné nebo Ano.

Při vyhledávání jsem měl v dalších oknech otevřenou mapu Prahy podle částí a také plánek metra. K tomu všemu jsem využíval i mapy.google.cz, kde lze zadat trasu z jednoho místa na druhé a nastavit přesun na veřejnou dopravu. Díky tomu lze snadno zjistit, jak dlouho a komplikovaně bych musel cestovat každý den do práce a z práce.

Paradox výběru

Jako u všeho, díky velké dostupnosti možností jsem se na začátku choval při výběru hodně rozmazleně. Dostupných bytů byla spousta, a spousta z nich odpovídala mým podmínkám. Na začátku jsem řešil maličkosti typu “tenhle byt nemá pracovní stůl” nebo “má vanu a ne sprchu”. Později jsem zjistil, že musím řešit jen “není to klaustrofobní, nerozpadá se to, je tam klid, dobrá dostupnost do práce, přijatelná cena”.

Je nutné počítat s tím, že ačkoliv jsou fotografie či různé virtuální prohlídky v mnoha ohledech vypovídající, spoustu věcí vám nesdělí. Neřeknou vám, jak je to s okolním hlukem. Nedozvíte se, jaké budete mít sousedy. Fotografie často nereflektují ani denní světlo či teplotu v bytu. Jinak řečeno, vybíral jsem na základě mnoha faktorů, ale osobní prohlídka je nutností. Pokud by mi někdo nabízel byt jen bez možnosti osobní prohlídky, takovou nabídku bych zcela ignoroval. To samé platí u nabídek, které vypadají až příliš dobře. Pokud narazím na luxusní byt se znatelně nižším pronájmem, než je průměrná cena, pak se jedná většinou o podvod.

Projevení zájmu

Když už jsem si některé byty vybral, bylo na čase kontaktovat majitele nebo realitního makléře. V mnoha inzerátech je často uvedeno, jakou formu kontaktu nájemci preferují, a většinou jde o napsání zprávy. Držel jsem se tedy této cesty, a jak i v případě hledání práce jsem při odpovědi shrnul upřímně vše podstatné.

1. Kdo jsem. Informace o tom, jaký budu nájemník – počet osob, mazlíčci, hluk, čistota, (ne)kuřák, komunikace, schopnost platit.
2. Důvod pro stěhování a hledání bytu. Datum, kdy se chci nastěhovat.
3. Kontakt – jak, kdy.

Je nutné psát stručně, romány by nikdo nečetl. Zároveň jsem se ale vyvaroval pouhému “Je byt volný?”, protože nájemcům přichází spousty zpráv a nebudou odepisovat na zprávy bez informační hodnoty. Toto je text, jenž jsem zasílal k bytu, ve kterém nakonec bydlím:

Dobrý den, mám zájem o byt 1+kk Praha 4 xxx. Je stále dostupný? Budu bydlet sám, nemám zvířata. Jsem nekuřák, abstinent, slušný, čistotný, s dobrou platební morálkou, bez záznamu v rejstřících (insolvence, exekuce, trestní rejstřík). Byt hledám z důvodu stěhování do Prahy za prací. Můžeme se spojit a domluvit si případnou prohlídku? Jsem k dispozici na telefonu xxxxxxxxx kdykoliv od 9 do 19 hodin. Děkuji, s pozdravem Lukáš Mikula

Po úvodních zkušenostech jsem přestal psát z mého mladického emailu (*****@seznam.cz) a místo toho využil věrohodnější Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. . Pokud máte email na vlastní doméně, pak vám to zvyšuje prestiž a je pravděpodobnější, že se vám pronajímatel ozve.

Vzhůru do Prahy

Realita je taková, že na spoustu mých zpráv jsem neobdržel odpověď, nebo byl byt již rezervován. Myslím, že má úspěšnost byla zhruba 30 %, tedy tak na třetinu bytů jsem obdržel odpověď a jel se na ně i osobně podívat. Rozhodně tedy nevsázejte jen na jednoho koně, je nutné počítat s tím, že někdy bude na druhé straně ticho.

Mě zbýval jen týden a půl do nástupu do práce ale věděl jsem, že nesmím panikařit. Hlavně nesmím vzít první byt, na který narazím v případě, že bych k němu měl vnitřní výhrady a cítil nespokojenost. Zachovával jsem ale celkově pozitivní myšlení, hledal komplexně a vedl si záznamy toho, koho jsem kontaktoval. Celkem jsem se byl podívat na čtyři byty a o tom, jak samotné prohlídky probíhali, si řekneme příště.