Ač jsem za poslední měsíce rapidně změnil svůj životní styl i sám sebe, romantické vztahy jsou stále mým velkým selháním, a nikam jsem se v této oblasti neposunul. Pojďme se podívat nejprve na to, koho hledám a jakou partnerku si představuji.

Mnoho informací v tomto článku je převzato z fantastické knihy How to Not Die Alone: The Surprising Science That Will Help You Find Love od Logan Ury. V době psaní tohoto článku kniha není přeložená do češtiny, název bych přeložil jako Jak neumřít sám: Překvapující věda, která vám pomůže najít lásku.

Zkušenosti: 0

O své romantické minulosti jsem psal v příspěvku Jak jsem vytlačil naději na lásku. Ve zkratce řečeno, je to zhruba 15 let, co jsem měl poslední vážný vztah. Od té doby jsem kromě malého počtu kamarádských či opileckých úletů romanticky žil pouze se svou levou rukou, a občas jí podvedl s tou pravou.

Mé zkušenosti z randění či vztahů jsou natolik v minulosti, že pro návrat do světa s partnerkou jsem opravdu divoká karta. Přesto se cítím dobře, protože už dávno nejsem osoba, kterou jsem býval. Jak tedy začít ve chvíli, kdy jsem totálně ze hry? Nejprve si ujasním, koho vlastně hledám.

Tři druhy svobodných lidí

Podle Logan Ury se svobodní lidé rozdělují převážně do tří kategorií, pojďme se na ně podívat.

První kategorií je romantik. Romantik očekává, že se jeho ruka střetne s rukou své vysněné osoby v supermarketu nad svazkem banánů. Bude to láska na první pohled, nebo to začne konfliktem a skončí dramatickou scénou v dešti, jako v každém romantickém filmu. Romantik věří, že ta správná osoba mu sama vkročí do života. Romantik si myslí, že to nejtěžší je najít tu správnou osobu, a samotný vztah už bude jako v pohádce. Princové a princezny ale v reálném světě neexistují, a je třeba se vrátit nohama na zem.

Druhou kategorii tvoří vytěžovač (orig. maximizer). Tato osoba se bojí, že udělá špatné rozhodnutí. Je posedlá výběrem toho nejlepšího a hledáním nejlepších řešení. Často si ve vztahu řekne, že s někým jiným by se mohla mít trochu lépe, a má tak problém se dlouhodobě uvázat. Pokud patříte do této kategorie, nepřemýšlejte nad tím, co byste mohli mít s někým jiným ale nad tím, co máte teď.

Třetím typem svobodných lidí je váhač – já spadám do této kategorie. Váhač ví o tom, že by měl aktivně hledat partnera a chodit na rande, ale má problém s akcí. Hledá výmluvy, proč to nejde - “nemám dost peněz, nemám dobrou práci, můj život je selhání”. Neuvědomuje si, že nebude nikdy stoprocentně připraven na nic, a přichází o zkušenosti, zatímco ostatní lidé randí.

A co vy, patříte do jedné z těchto kategorií?

Hledejte partnera, ne rande

Jedním z tipů v knize je

Hledejte životního partnera, a ne rande na maturák.

Jako lidé často klademe vysokou důležitost na současnost, ale nízkou na budoucnost. I z toho důvodu je těžké například hubnout, protože jde o pomalý proces vyžadující výdrž a odhodlání, a je mnohem uspokojivější do sebe v přítomnosti nacpat celou pizzu a pustit si film na Netflixu se zmrzlinou v klíně, nežli cvičit a dát si jen salát pro budoucí benefity.

Podobný problém pak může nastat i při hledání partnera. Upřednostníme někoho, s kým je krátkodobá zábava, ale když půjde do tuhého, pak nás tato osoba nechá na holičkách. Ptejte se proto: “Mohu s touto osobou vytvořit stabilní, dlouhodobý život?”.

Hodnoty, na kterých zase tak nezáleží

Při výběru partnera je často kladen důraz na tři základní hodnoty, pojďme si je rozklíčovat.

První hodnotou jsou peníze. Ano, to magické slovíčko. Výzkumy ukázaly, že lidé s nízkým příjmem a na pokraji chudoby jsou ve vztazích často méně šťastni. Zároveň ale existuje finanční hranice, od které směrem nahoru nedochází k žádným změnám. Emoční radost a spokojenost není založená na penězích, a pokud je základní kapitál pro bydlení a zajištění vzdělání a potřeb potomků, je to ve většině případů dostačující.

Druhým tradičním faktorem pro výběr partnera je vzhled a atraktivita. Ano, uznávám, že i já vyžaduji alespoň základní faktor přitažlivosti, má partnerka by mě rozhodně neměla fyzicky odpuzovat. Chtíč a sexuální touha ale časem opadá. Věděli jste, že láska a kokain rozsvěcují stejné mozkové centrum? I pokud si vezmete tu nejatraktivnější osobu, časem si na ní zvyknete – sexuální touha je totiž spojená s novotou. V některých případech tak fyzická přitažlivost může zastínit dlouhodobou životaschopnost vztahu.

Třetím běžným parametrem při hledání partnera je touha po někom, kdo má stejnou povahu.

Nechci chodit sám se sebou

Mnoho z nás si řekne, že chce partnera se stejnými zájmy a stejnou povahou. Já jsem racionální, vědecky zaměřená osoba, a tak bych měl hledat někoho stejného, že? Ne. Opravdu chcete chodit s jinou verzí sama sebe? Společné zájmy a stejná povaha nejsou předpokladem úspěšného dlouhodobého vztahu. Hledejte někoho, kdo vás doplňuje, ne svoje dvojče.

A s tímto zcela souhlasím (a rozhodně tím neříkám, že vztah lidí s podobnou povahou nemůže fungovat). Ač by náš vztah byl méně konfliktní, kdybych si našel podobnou verzi sebe sama, já chci do života větší variabilitu. Snažím se přemýšlet spíše racionálně než emočně, a proto bych chtěl někoho empatického a emočně temperamentního. Nejsem vůbec spirituálně zaměřen, a tak bych možná chtěl osobu, která je duchovně více orientována nežli já. Nemusíme věřit ve stejné věci, musíme jen respektovat víru toho druhého.

Chci se od své partnerky vzdělávat a co nejvíce naučit, a to nenajdu v osobě, která bude stejná, jako já. A to, že ona má ráda adrenalin a já příliš ne? Že chce jezdit na vodu a mně tam nikdo nedostane? Pokud si partneři nechají prostor, aby vykonávali své zájmy a koníčky, potom je nemusí mít společné. A vždycky je možnost mít pro své zájmy přátele.

Na čem záleží

Pojďme se nyní podívat, na čem záleží. Problémem těchto hodnot a vlastností je jejich rozeznatelnost či problematická měřitelnost.

Podle Logan Ury bych měl hledat partnerku, která je hodná a emočně stabilní. Má schopnost se ovládat, a snadno za sebe nenechá jednat vztek, či emoce. Emočně stabilní osoba si vezme čas na odpověď místo impulzivních reakcí. Pokud se taková osoba ocitne ve stresové situaci, zůstává klidná a nepanikaří. A jak poznat někoho hodného? Sledujte, jak se chová k ostatním lidem, především k těm, od nichž nic nepotřebuje. Sledujte, jak se chová k číšníkům či prodavačkám.

Jako další hodnota, kterou by měl váš partner mít, je loajalita. Někdo, kdo s vámi vydrží přes všechno dobré, ale i to špatné. Jak poznat loajalitu? Často podle toho, kolik mají lidé dlouhodobých přátel. Pokud mají přátelé už od dětství, potom to určitou loajalitu značí.

Co by měl mít optimální partner je také růstový mindset (způsob uvažování). Vyhněte se tedy osobám “jsem taková jaká jsem a nehodlám se měnit”. Já jsem jeden z lidí, který vám z vlastní zkušenosti může říct, že i velké osobnostní změny jsou realistické. Sledujte, jak se váš partner staví k výzvě – vyhýbá se jí, nebo jí jde naproti? Osoby, co nepřemýšlí růstově vidí učení něčeho nového většinou jako možnost, jak se znemožnit. Chcete někoho, kdo se učí nové věci a chodí mimo komfortní zónu právě proto, aby rostl.

Musí ve vás vyvolat to nejlepší

Strašně důležité je, aby ve vás partner vyvolával jen to nejlepší. Nechcete v životě osobu, jejíž nejistoty budou spouštět vaše nejistoty. Jak se cítíte po tom, co s partnerem strávíte čas? Jste plni energie, šťastni, chytří? Nebo znuděni, smutný, hloupý? Pokud máte někoho nového a poprvé ho představíte svým přátelům, neptejte se jen “tak co si o ní myslíš?”, ale zároveň i “co si myslíš o mně v její přítomnosti?”.

Vysněná osoba by měla mít i schopnost dobře se pohádat. Hádky jsou příležitost, jak se vypořádat s věcmi, které vyplují na povrch – tyhle věci by se ale neměli potlačovat, protože z nich pouze roste vztek. Odložený konflikt je znásobený konflikt. Ve vztahu narazíte na dva typy problémů, ty řešitelné a neřešitelné. Najděte produktivní cestu, jak žít i s rozdíly, které nelze změnit (např. jeden partner chodí všude dříve a druhý pozdě). Cílem jsou také produktivní hádky, které vedou k řešením, ne vyhýbání se konfliktu.

Zároveň by měl mít váš partner schopnost dělat těžká rozhodnutí. Přestěhujeme se za prací? Kterou školu vybrat? Kde budeme bydlet? Chtějte někoho, na koho je spoleh v těžkých situacích.

Koho hledám já

Z mého hlediska je těžké říct, co konkrétně od vztahu očekávám. Tak dlouho jsem žádný vztah neměl, že vlastně ani moc nevím, co chci. A jak jsem psal, jsem trochu divoká karta. Snad poprvé v životě si přijdu, že to mám v hlavě srovnané a jdu správným směrem, ale na druhou stranu jsem vztahy a emoce s nimi spojené tak dlouho nezažíval, že nemám žádné zkušenosti ani sebevědomí.

Plyne z toho to, že hledám v základu trpělivou osobu, která dokáže přejít úvodní problémy a nedostatky (emoce, hádky, sex), které z mé strany mohou určitě existovat. Na druhou stranu jsem poprvé v životě nastaven tak, že chci o všem upřímně a otevřeně komunikovat. A to je pro mě možná to hlavní. Chci někoho odlišného, než jsem já, se kterým se budeme skvěle doplňovat, ale zároveň nebudeme nic předstírat, hrát divadýlko a vše si řekneme na rovinu. Hledám osobu, která se nebojí přiznat své chyby a pracovat na nich. A možná někoho, kdo mi ukáže více spirituality a emocí, a zároveň si rád poslechne můj vědecky založený pohled.

A co děti?

Základem většiny vztahů je samozřejmě přenesení své genetické informace na dalšího potomka. O tomhle jsem přemýšlel hodně, a nemyslím si, že to vyloženě vyžaduji. Na druhou stranu ale chci v životě nějaké dítě mít, a vzdělávat.

Nemám tedy problém být s partnerkou, která už alespoň jedno dítě s nižším věku (do cca 6 let) má a další nechce, nebo mít nemůže. Rád bych ale trávil s nějakým človíčkem čas, vzdělával ho a zároveň se učil od něj. Protože jak jsem v tomto roce zjistil, od dětí a jejich přístupu k životu se dá naučit opravdu hodně.

Teorie vs. praxe

Realita je taková, že ač si vysním kohokoliv, jen čas strávený s partnerkou ukáže, zda spolu dokážeme dlouhodobě fungovat. Píšu tu, že jsem racionálně zaměřen, ale zároveň dokážu prožívat silné emoce a ve finále můžu být já tou emoční osobou, a partnerka může být ta racionální.

Tím chci říct, že si mohu představit co chci, ale realita bude vždy trochu odlišná. Ale to je krása života, protože sebou přináší překvapení. Nikdy nevíme, co bude zítra, a to je vzrušující. Vztahy jsou především o komunikaci, respektu, podpoře, tvrdé práci a diplomacii. A já jsem ochoten na těchto věcech pracovat, teď už si jen najít rande.

Jak na to si řekneme někdy v budoucnu.