Jak jsem našel příčinu zažívacích potíží

a změnil své stravování. Když přišel Covid, vlákninu jsem již nemusel brát a místo toho jsem si občas dal prášek s probiotiky. Díky Covidu jsem měl i několikaměsíční homeoffice, během kterého jsem se skoro nehýbal a pár kil opět přibral, ale stále jsem se držel pod stovkou a cítil se v pohodě. Žaludeční potíže nebyli skoro žádné.

Když jsem se navrátil do práce, zpozoroval jsem nemilou věc – zažívací potíže se vracejí. Co se to sakra zase děje? Pak mi to všechno konečně docvaklo – na vině byla naše závodní jídelna.

Tento článek je pokračováním článků Jak jsem měl život u prdele a radostně kynul a Jak jsem řešil zažívací potíže.

 Já a kanci

Z čistého nevaříme

Bohužel, jídelna v místě mého pracoviště vaří snadnou formou: co může být v prášku, je v prášku a smíchá se s vodou, a co nemůže být v prášku, je v pytli. To, co byste od moderní jídelny očekávali, tedy že vezmou např. brambory, oloupou je, nakrájí a poté tepelně upraví – u nás to tak nefunguje. Proč tu práci dělat, když se to může koupit připravené, a mnohem dražší v pytli.

Problém stavění kompletního jídelníčku pouze na polotovarech je samozřejmý – zaprvé je ve všem hromada sraček, éček, glutamátů, přehnaně soli atd., a za druhé to stojí víc peněz, než kdyby se zaplatili lidé, co by zpracovávali levnější, běžné a čisté suroviny.

Pomeranče

Rychlý efekt vs. pomalá otrava

Při mém nástupu do práce před mnoha lety mě dva lidé před naší jídelnou varovali. Mě tam ale celkem chutnalo, jídlo bylo levné a žádné problémy jsem nepociťoval. U lidí, kteří mě varovali se totiž problémy v zažívaní projevili okamžitě, a tak dokázali příčinu snadno identifikovat. Na jednu stranu měli dost velké štěstí.

U mě to bylo jiné, protože změna přicházela v řádu let velice pomalu. Nemůžu vinit pouze jídelnu, protože celkově má životospráva byla tragická, ale na druhou stranu i po přechodu na lepší stravovací návyky mi jídelna stále dokázala přivést značné potíže, které jsem musel kompenzovat vlákninou. “Otrava” byla pozvolná, ale úspěšná…

Mochomůrka

Jak se stravuji nyní

Je nereálné, že se u nás v jídelně něco změní, a nebudu zde rozebírat důvody, proč to tak je. Není to nic, co já mohu ovlivnit, takže řeším to, co změnit mohu – a to je mé stravování. Po lokalizaci problému jsem tedy přestal naši jídelnu navštěvovat a začal chodit do města na obědy.

Chození na obědy mimo pracoviště má své klady. Jdu na vzduch, mám pohyb a zároveň jsem chodil s novými lidmi, což vedlo k nové socializaci. Problém ale byl finanční i časová náročnost oběda. Oběd v restauraci dnes běžně stojí kolem 150 Kč, a oproti 30 Kč, které jsem platil v naší jídelně, to je dost velký rozdíl. Zároveň oběd ve městě zabíral mnohem více času.

Euforie - zbavte se alkoholu a získejte šťastnější, sebevědomější já

Takhle to nepůjde

Po pár týdnech chození na oběd do restaurací jsem uznal, že finanční i časová náročnost je pro mě přehnaná a musím vymyslet jiný způsob. Jelikož každý den nakupuji snídani v Bille, rozhodl jsem se zkusit jejich hotovky.

Mnoho z vás si poklepe na čelo, když vám řeknu, že jsem stravování v jídelně vyměnil za “obědy z krabičky”, ale je tam zásadní rozdíl. V jídelně používají pouze polotovary, přehnané množství soli a chemie, co v těle nemá v první řadě co dělat. Hotovky z Billy jsou ale čisté. Jejich jídla jsou většinou bez Éček, bývá maximálně jedno třeba z toho důvodu, že je obsaženo v uzeném mase, které je součástí jídla. Jinak se jedná o zcela čistá složení, výběr je dostačující a chuť je přijatelná.

A občas si do práce přinesu oběd z domu, protože domácí strava je vždy nejlepší řešení.

Billa hotovky

Snídaně s radostí

Obědy z Billy konzumuji už několik týdnů a nemám žádné zdravotní potíže, a cenově vycházejí v rozmezí 50 až 90 Kč, což je také pozitivum. Po vyřešení oběda jsem začal řešit i snídani. Běžně jsem si kupoval nějakou připravenou housku, ve které byli často také Éčka. Případně jsem si dával běžné rohlíky třeba se sladkými jogurty.

Nyní si kupuji k snídani vždy dva žitné rohlíky, natřu na ně Gervais, občas pro radost nějaký salám (jen málo, obsahuje Éčka) nebo plátkový sýr. V Bille si dle akcí kupuji ovoce a zeleninu. K snídani jako přídavek k rohlíkům si dávám většinou okurky, papriky nebo rajčata dle toho, co je zrovna sezónní nebo v akční ceně. Hlavní je, že mám v práci prkénko a nůž a mohu si tak upravit jakékoliv ovoce či zeleninu dle potřeb.

Pokud máte v zaměstnání k dispozici svou místnost či kancelář, investice do nože a prkénka se vždycky vyplatí.

Okurka s rohlíkem

Sladké svačinky

Nad svačinkama jsem dříve příliš nepřemýšlel, a kupovat to, na co jsem měl zrovna chuť. Často jsem nakupoval v závodním bufetu, kde jsou ale značně napálené ceny. Nyní si kupuji bílé jogurty, které míchám s čerstvým ovocem nebo ořechy.

Ač zjistíte, že pytlík ořechů nebo krabička borůvek jsou drahé záležitosti, už nejsou tak drahé ve chvíli, když si spotřebu rozpočítáte na dny. Základ je nesežrat vše hned najednou, a denně si dát do jogurtu pouze pár ořechů a borůvek nebo jiného ovoce. Mám tak skvělou svačinku, a vůbec neřeším nějaké kalorie.

Jogurt s ovocem a ořechy

Večeře s lehkostí a probiotiky

Večeře se snažím konzumovat bez pečiva, ale občas si chléb samozřejmě dám. Jelikož si vyrábím domácí kimchi (brzy zveřejním návod), dávám si k běžné večeři vejce s ohřátým kimchi a případně přidanou zeleninou. Jedná se o jednoduchý a zdravý salát, který si dávám po cvičení a sprše.

Pokud nemám zrovna kimchi po ruce nebo nejsou vejce, snažím se jít cestou například ryb jako je tuňák, nebo vyjímečně sushi. Kousek ryby jednou za týden by měla být běžná součást jídelníčku.

Kimchi s vejcem

Optimální strava?

Je má strava optimální? Určitě ne optimální, ale zatím to neřeším, protože se cítím skvěle. Nebudu vás zde přesvědčovat o tom, co je zdravé a tvrdit vám, že zhubnete deset kilo a vaše stolice půjde ven snadněji, než lež z úst průměrného politika.

Píšu zde to, jak jsem si momentálně nastavil svou stravu, a jak na ní uvažuji. Je důležité mít stravu pestrou, vkládat ovoce a zeleninu a sušenky nahradit raději ovocem. A pokud se můžete vyhnout Éčkům a chemii, udělejte to.

Omega-3 - kdybych si měl vybrat jen jeden doplňek stravy...

Poděkování závodní jídelně

Ač mi jídelna dost rozbila zažívání, musím jí být na druhou stranu vděčný, protože jsem alespoň začal uvažovat o jídle. Také jsem díky vyřazení energeťáků a limonád, vláknině a změně jídelníčku zhubnul.

Ano, vše zlé je opravdu k něčemu dobré, a díky špatným zážitkům jsem přešel na lepší návyky. Nyní se cítím skvěle, mé zažívání je bez problémů a má přítomnost ve veřejné dopravě není biologickým ohrožením. A stačilo jen přemýšlet nad tím, které věci by mé tělo přijímat nemělo, a které naopak ano. Takže má rada je jednoduchá.

Přemýšlejte alespoň v základu nad tím, co jíte, a jaký efekt a dopady to na vaše tělo má. Nejlepší je si dělat domácí stravu, pokud je čas a prostor, protože sami určujete, jaké suroviny použijete. A pokud kupujete hotová řešení, ujistěte se, že nejsou napakovány chemií. Pravidelný přísun Éček je jako pomalá otrava, a je to jeden z neviditelných zabijáků. A nejde jen o vaše tělo, ale i o vaši mysl – o tom vám povím možná někdy příště.

A co vy, přemýšlíte na svou stravou, zažili jste podobné problémy nebo je vám složení jídel relativně u prdele? Podělte se s vašimi názory do komentářů.

Mohlo by vás zajímat

  • Jak jsem šel na urologii - výsledky Vstupní vyšetření mám za sebou a utírám z intimních partií zbytky gelu. Oblékám se a přesouvám se zpět do křesla naproti lékařce, která měla před chvíli prsty v...
  • Jak funguje stres a proč ho prožíváme Stres zažíváme v určité míře každý den. Ať je to při plnění úkolů, dopravní zácpě nebo když na nás začne štěkat naštvaný soused. Mnoho z nás ale může mít mylné ...
  • Jak jsem se stěhoval do Prahy Když jsem uzavíral poslední krabice na stěhování, cítil jsem se natěšeně, ale zároveň i smutek a strach. Konečně jsem dospěl a opouštěl svůj rodný dům, ale záro...
  • Recenze audioknihy Kdy V našem životě se často soustředíme na „co, proč a jak“. Daniel Pink svou knihou ukazuje, že stejně důležité je ptát se „kdy“. Kdy bychom měli dělat důležitá ro...
  • Jak jsem se stal kuřákem marihuany a proč si už držím bezpečný odstup. Bylo to počátkem střední školy, kdy mi marihuana vkročila do života a pomalu se stala běžnou součástí mého života. Jednalo s...
Slide 1
Učte se ve svém tempu a pohodlí svého domova
Image is not available

Vaření, hra na nástroje, péče o rostliny, malování, osobní rozvoj, levné cestování, umělá inteligence, výchova a mnoho dalšího.

Hledat