Předchozích několik let probíhal můj den podle stejné šablony. Ráno vstát, cestovat do práce, kde sedím u počítače. Po práci cestovat domů, sednou si k počítači. Jít spát. Ano, tohle byla kompletní náplň mého života. Minimální sociální život, žádné zážitky, žádné cestování, vyjma počítačových her žádné poznávání nových lidí. Paradoxní na tom celé je, že jsem byl šťastný, tedy alespoň jsem si to myslel. Jak jsem se ale do tohoto stavu dostal?